Před pár lety jsem plánoval, že navštívím všechny podniky v Ostravě, kde čepují Budvar.
Budvar jsem miloval počátkem 80. let.
Začalo to chutným lahváčem, který mi otec přivezl ze služební cesty.
Pak jsem Budvar popíjel v Brně, v Praze a i přímo v Českých Budějovicích.
Budvar je dnes (a býval i předtím) spíše sladové pivo nasládlé chuti s jistou nepopíratelnou ovocností. Jeho nepřátelé tvrdili, že po něm bolívá hlava. Toto samozřejmě záleželo na počtu vypitých kusů.
Na Budvárek jsem svého času chodíval do Budvarky, která se nacházela na 5. porubském obvodě. Někdy koncem 90. let tam však prý došlo k vraždě a dnes tento podnik dle reklamní cedule nabízí Ostravar.
Věřím, že samotný Budvar neměl s toto tragickou událostí nic společného.
Po delší čas mívali toto slavné jihočeské pivo na čepu i v porubské restauraci Bombay. Avšak i tam jsem před pár lety odhalil nového nájemce, jímž byla vietnamská rodina, která již namísto Budvaru nabízela mediálně profláknutý Radegast.
I libácká žrádelna U Jarošů již dávno vyměnila Budvar za Pilsner Urquell.
Nic naplat. V centru Ostravy zbývá údajně jediná provozovna, kde Budvar nabízejí.
Hotelová restaurace v Imperialu bývala známá pod jménem Salajka. V životě jsem tam byl kdysi v 80. letech pouze jednou.
Šli jsme s přítelkyní kolem a mne napadlo mnou po delší dobu opomíjený mok opět ochutnat.
Restaurace byla ve všední den odpoledne skoro prázdná. Pípy skutečně prozrazovaly, že tam čepují Budvar. A to vedle klasického ležáku i hořkou verzi 33 a budvarské nealko pivo.
Cena za půllitr celých 75 Kč. No co? Jsme přece v první cenové skupině. Za socialismu by nás tam možná ani nepustili v džínách nebo kdybychom nehovořili nějakým cizím jazykem.
Natočené krygle lákavé, pěna jako smetana. Dokonce nechyběl ani mistrovský důlek. Ale ouha! Mok pod pěnou byl neočekávaně vlažný. Zde byla určitě překročena horní toleranční hranice 10° C. S tím se odvíjel i nedostatek potřebného řízu.
Jinak chutnal Budvar čistě, avšak na české poměry byl opravdu teplý. A za ty peníze!
Snažil jsem se najít zdůvodnění tohoto pochybení.
Možná, že tímto počinem vedení nadbíhá zejména britským turistům, kteří mají Budvar rádi, ale přitom vítají podávání piva ve stylu britského Ale – to znamená pivo teplé a bez řízu. Ale to by musel takovýto půllitr mít i mnohem chudobnější pěnu. Přesněji řečeno skoro žádnou.
Vysvětlení bylo pochopitelně mnohem prozaičtější.
Během dne se porouchalo chladící zařízení, takže první piva po opravě byla poněkud teplejší. Takhle to personál vysvětloval hostům od blízkého stolu, kteří inkriminovaný mok reklamovali.
Nic naplat. Tentokrát to nevyšlo.
Učiním ještě druhý opravný pokus nebo si počkám na nějakou jinou hospodu mimo Ostravu, kde budu mít větší štěstí na levnější a lépe chlazený Budvar?