Vzdelani pivaři vedi, ze toto je letopocet, kdy byl v Bavorsku uzakonen tzv. Zakon nejvyssi 
cistoty (Reinheitsgebot), podle nehoz se smi k vyrobe piva pouzivat pouze voda, slad a chmel (kvasnice se tenkrat neslechtily – fermentace probihala spontanne). Navic je to vsak i nazev jednoho z videnskych minipivovaru.
Odpoledne, kdy jsem se konecne rozhodl navstivit ve Vidni nejakou pivovarskou restauraci zacalo tim, ze jsem asi 40 minut marne hledal turisticke informace. Pote jsem zamiril do nadejne hospody, kde jsem okusil prijemny Porer z mistniho pivovarku Brau werk. Ve Vidni je dle internetovych stranek Beerme.com pivovaru dost. Ty klasicke, jako je treba Ottakringer zalozeny uz v roce 1837 se dnes rovnez snazi obohacovat svuj sortiment o specialy. Pak jsou to mensi provozovny, ktere vsak nemaji vlastni vycep. A nakonec samozrejme klasicke minipivovarske hospody.
Cisnik s porterovske hospody mi sdelil, ze nejblize se nachazi brewpub 1516. Podnik jiz od prvniho pohledu sympaticky. Prostory nikterak rozlehle, interier vkusne upraveny, utulny a pri sobotnim odpoledni tam byl docela hucak. Tak jak to mam v hospode rad. 1516 nabizel simultanne asi 10 druhu toceneho piva ve ctyrech objemech: 0,1 l, coz jsem povazoval za ochutnavkovou davku, odrazovala mne vsak premrstena cena 2.10 EUR, ctvrlitrik zpravidla za 2.70 EUR, 0,4l stala 3.30 a litr a pul piva ve dzbanu 11.40. Zacal jsem velkym (0,4 l) lezakem. Piti chutne, poutava chmelova prichut – takrka okamzite se mi vybavil lezak, ktery vyrabel zhruba pred 15 lety prazsky Pivovarsky dum.
O Bavarian Dunkles jsem se docetl, ze se jedna o pivo vyrobene 100% z bavorskeho sladu, cili zadny dobarvovany pilsner. Opravdu zdarily produkt. I kdyz v onech prostorach bych ocekaval vice piv tzv. „videnskeho“ typu. Chystal jsem se na weizen, ale vsiml jsem si, ze 1516 cepuje i jakysi Wolsch, coz byla evidentne lokalni napodobenina kolsche. Sem s nim! Nebylo to nejhorsi, ale kolsch mi to teda skoro vubec nepripominalo. Docela vlezla nepivni vune. Takovou jsem poprve zazil v rijnu 1981, kdy mi skolnik na Konzervatori nalil nosovickou 12 do sklenicky spatne umyte od jakesi ustni vody. Pak se tento nesourody element prilezitostne objevoval i v Lasskem Vulkanu, kdyz uz byl castecne zlomeny. S kolegou jsme to nazyvali „penicilin“ protoze nam to pripominalo neprijemny oder antibiotik jako Oxymykoin atd. Zajimave, ze Madarum vyjde kolsch, i kdyz se treba o to ani nesnazi…
Ejl Rusty N’ail byl vyroben ze dvou sladu a z kombinace ceskeho, americkeho a bavorskeho chmele. Vcelku vkusny hybrid. Zato IPA byla americkymi plodinami jiz trochu prechmelena. Nejlepsi nakonec. Kdyz se rekne cokoladovy stout, vyvola to ve mne neduveru. Avsak Imperial Russian Stout Tres Conejones s pridanim mexickych cokoladovych bobu a dokvasovany v barrigovych sudech po bourbonu byla skutecna lahudka. Sladkost jen okrajova, obrazotvornost evokujici chute a v krku prijemne palilo skoro 11% poctiveho alkoholu. Krasna tecka degustacniho odpoledne.
Na zpatecni ceste jsem jeste vlezl do Wien Stadt Brau, ale prijemna sklepni knajpa se tak jenom jmenovala a pivo se tam bohuzel nevarilo. Priste musim najit informace, vyzvednout si mapu a najit jeste neco dalsiho.