V dnešní době pokročilých komunikačních technologií existuje naštěstí nějaká osvěta. Tak už si snad mnoho tzv. Pivařů nemyslí, že všechna rakouská piva jsou špatná.

Na můj zážitek před pár dny by Murphy vymyslel zákon. V nepěkném počasí v neděli jsem vyrazil do Melku bez peněženky, neboť v tento den bývá vše zavřeno. A hle! Krámek s místními výrobky je jako na potvoru otevřený a dokonce má v lednici můj zamilovaný Geroldinger. Naštěstí vyhrabu z kapsy tři eura a koupím si jeden nefiltrovaný lahváč sebou. O pár dní později si dávám v nočním baru Sputnik v Linci nefiltrovaný Hofstertner. Obě piva jsou výborná. Geroldinger je asertivně hořký mok s příchutí té pravé hlíny, druhé pivo se mi zdá jemnější a možná o něco více sofistikované. Ale hlavně, že je v Rakousku co pít. Ve sputniku jsem ještě objevil láhvový polotmavý Thor Brau. Slušně voní chmelem, ale chuťově je dosti fádní. Dokonce myslím, že je pasterovaný.

Teď sedím v restauraci u kina v Linci mezi osazenstvem, které vypadá značně umělecky. Obsluha nic moc, ale je tu wi-fi a na čepu celkem pitný Trumer Pils. Včera jsem tu ochunal i dvě piva ze salzburgského pivovárku Guss Werk. Austrian Amber Ale byl celkem chutný ale černé pivo Black Betty nestálo za nic. Doufám, že ve Vídni budu mít čas zajít k Bobrovi.