Do piva se dnes již přidává cokoliv. Sotva jsme si zvykli na pivo medové, hned je tady borůvkové, pomerančové či kávové. V Krmelíně se rozhodli ochucovat své produkty květy bezu. 

Bez je rostlinou lidskému zdraví velmi prospěšnou. Bezový čaj je dnes již historickou klasikou. Přidat jej ovšem do piva – to vyžaduje značný kus experimentátorské odvahy. V Krmelíně se vaří pivo oficiálně něco přes rok. Od ležáku světlého a tmavého byl záhy sortiment rozšířen o pivo medové (velice dobré). Pak proběhlo několik experimentů s ovocnou příchutí. Černý bez však všude roste zatím zadarmo a tak to určitě stálo za to vyzkoušet.

Poprvé jsem se s „bezinkou“ setkal na Svatováclavských slavnostech v Ostravě Zábřehu. Tenkrát jsem okusil bezovou třináctku. Mok to byl zajisté zajímavý, mi však asociačně stále připadalo jakoby někdo by mi někdo do půllitru vylil hrnek s léčivým čajem. Asi o měsíc později U Segala jsem měl možnost zhodnotit další várku tohoto místně novátorského počinu. Tentokrát se jednalo o 12°pivo tmavé. A vida. Chuť aromatického květu ustoupila poněkud do pozadí a pivo se krásně zharmonizovalo. Žádná excesivní sladkost ani výraznější karamel. Hostující bez seřadil všechny chuťové a aromatické složky v jeden degustačně zajímavý jednolitý celek. Možná by to chtělo dát si o pár půllitrů této zajímavosti více, ale měl jsem na spěch. Snad příště. Do budoucna bych doporučil vyzkoušet uvařit pivo kaštanové nebo mou dávnou srdeční záležitost – pivo se smrkovým jehličím. Jsme přece součástí živé i neživé přírody a inspirace bují všude kolem nás.