Boží Dar je naše oficiálně nejvýše položená obec, která se nalézá v Krušných Horách v nadmořské výšce 1028 m.n.m.
Když jsem jí na konci roku 1991 projížděl, připadal jsem si jako v německé pohádce. Malebné zasněžené stavby, plno barevných světel a i sáně tažené koňmi.
Má předplacená akční jízdenka ČD měla vypršet 24.8. Ale to by byla škoda, říkal jsem si. Ještě jsem ji náležitě nevyužil! Co tak jet někam daleko. Napadl mne zrovna Boží Dar. Jednak jsem chtěl toto městečko navštívit a navíc tam nedávno vyrostly dva nové minipivovary.
Cesta z Ostravy do Božího Daru je daleká. Nejprve vlakem do Prahy a tam přesednout na rychlík Krušnohor. Vlak přijel na nádraží v Klášterci nad Ohří, kde mne čekal kvůli hustému dešti zrychlený přesun na místní autobusové stanoviště. Pak busem asi půlhodiny do Českých Hamer. Tam jsem očekával přípoj do mé cílové destinace. V autobuse jsem byl sám (kromě šoféra) a cesta do nadmořské výšky 1028 metrů proběhla hladce.
Po ubytování v penzionu Sv. Anna jsem konečně vyrazil na obhlídku města. Pivovarská restaurace Červený vlk stála přímo naproti penzionu, já se však rozhodl zahájit inspekci druhým minipivovarem – Ryžovna.
Na informacích mi stanovili směr a obdarovali mapou. Podle vyjádření tamní pracovnice je to kousek. Opustil jsem území města a následoval směr dřevěné šipky Ryžovna. Shodou okolností jsem se ocitl na Ježíškově stezce určené snad převážně dětem. Když jsem míjel dřevěnou sošku Rákosníčka, napadlo mne přímo do Ryžovny zavolat. Bodrý zaměstnanec provozovny mi prozradil, že z Božího Daru do onoho pivovaru je to celých 7 km a je určitě lepší použít k cestě motorové vozidlo, které jsem bohužel k dispozici neměl. Sdělil mi sice, že petky Ryžovny se prodávají i v lokálním konzumu, ale já již byl připravený na výzvu. Zrychleným přesunem jsem se po asfaltové cestě blížil rozhodně k určenému cíli. Žádný velký provoz, většina projíždějících automobilů vlastnila německé SPZ s kódem ERZ, což potvrzovalo údaje na turistických směrovkách, že hranice se SRN jsou vzdáleny jen několik málo kilometrů.
Žádné silniční cedule s nápisem Ryžovna jsem po cestě neviděl, proto jsem ještě jednou pro jistotu zavolal do cílového pivovaru. Můj navigátor zpočátku nedokázal podle mých trasových indicií určit mou polohu, vzápětí však konstatoval, že jdu správně.
Ryžovna je naprostá samota, kterou jsem ani nenašel zakreslenou v turistické mapě (možná, že jsem se jen blbě díval). Tvoří ji asi dvě obytná stavení a hospoda, která v neděli zavírala v 17 hodin. Dalších asi 100 metrů směrem k divočině stojí opuštěná budova pivovarské hospody. Naštěstí otevřená. V lokále prodlévalo několik hostů a pár dětí si hrálo se dvěmi roztomilými koťátky. Na čepu osmička, dvanáctka a třináctka. Připadalo mi to jako když jsem v roce 1982 vešel do hospody v Stříbrných Horách a na pípě jsem viděl označené hned tři kohoutky: 8°, 10° a 12° . Pochopitelně, že tekla jen hanušovická desítka. Letos se 8° piva dostala do módy. V horku jsou lehčí a jsou vhodná i pro cyklisty, při trochu dobré vůle i pro děti. Na ceně však neušetříte. V Ryžovně stál půllitr 45, stejně jako 12°.
Nízkostupňové světlé bylo dosti kalné, avšak navzdory svému nízkému EPM i celkem výrazné. 12° byla barvou trochu vyčeřenější, avšak chuťově mne po 8° příliš neupoutala.
Dal jsem se do hovoru se dvěmi mladými servírkami. Doporučovali mi ještě polotmavou 13°. Normálně bych si ji dal, avšak na zpáteční cestu jsem byl již dost nalitý. Nakonec mi natočily alespoň vzorec na ochutnání. Celkem slušná Vídeň, údajně bez použití karamelu.
Měl jsem naspěch, neboť venku vše nasvědčovalo tomu, že bude pršet. Osobně jsem bouřku ve výšce kolem 1000 metrů moc zažít nechtěl. Nerad bych zmokl a pak co když do mne uhodí blesk? Trochu mne uklidňovalo, že se prý však za to potom dává nějaké vyznamenání.
Naštěstí deštík nebyl moc silný a tak se šlo poměrně dobře. Celou cestu dlouhou 14 km jsem i s cca 20 minutovým zdržením na Ryzovně urazil zhruba 2 hodiny. Myslím, že celkem slušný výkon.
Zapadl jsem v Božím Daru do první slušně vyhlížející restaurace. Točili Žatec a samozřejmě měli na čepu i pivko z Rýžovny….