I opice mají své ejly

V posledních letech, kdy roste podíl malých a středních pivovarů na našem pivním trhu, roste i jistý druh nevraživosti mezi oběma stranami.

Klasický je despekt, se kterým se minipivovarníci vyjadřují o často nadnárodních megavýrobnách. Na druhé straně již před několika lety se zástupci velkovýroben začali ohrazovat proti daňovým diferenciacím, poukazovali na neodbornost při výrobě a v mnoha případech i přestali malovýrobcům prodávat suroviny.

Přesto jsou i v našich podmínkách případy jisté symbiózy. Někdy se obr skamarádí s trpaslíkem a dokonce pracují na stejném projektu.

To se stalo nedávno, když se domluvili sládci z pivovaru Budvar a krnovské Nachmelené Opice.

Budějovické pivo má tradici více než 7 století a v posledních cca 110 letech je Budweiser Budvar známý i kvůli vleklému sporu o ochrannou známku s americkým koncernem Anheuser – Busch. Pivo z Budějic je charakteristické svou nasládlou chutí a říká se, že z něj bolí hlava. Budvar je našim jediným pivovarem ve vlastnictví státu a myslím, že i jedním z velmi mála Národních podniků na našem území. V poslední době trochu obohatil svůj konzervativní repertoár o pivo tmavé, silné speciály, brutální Eisbock a nedávno dokonce přišel na trh s pivkem hořkým cca 33 IBU.

Na druhé straně minipivovar Nachmelená Opice vznikl teprve před několika lety, avšak velmi brzy vešel do povědomí českých pivařů svými zdařilými pivy i čilou obchodní politikou. Kvalitní komerční moky i svrchně kvašené speciály.

Onehdy tedy došlo ke spolupráci mezi těmito dvěma výrobci a ve varně Budvaru byl uvařen tzv. „Opičí ejl“. Podrobnosti o tomto výrobku jsem nezjišťoval, ale měl jsem možnost ochutnat.

Jak je již evidentní z názvu, jedná se o čistý svrchňák. Pivo má EPM 11% a tak je možno je považovat za typ vhodný k letní konzumaci. Typicky ejlovský charakter, chmelová vůně, lehce ovocné tělo a homogenní doznívání. Nic co by provokovalo nebo dokonce uráželo. Skalní příznivci ap a ip zřejmě nadšeni nebudou, ale měli by pochopit, že speciální várka je připravena pro širší a rozmanitou zákaznickou obec. Možná, že bych Opičí ejl nazval pivkem vhodným pro pivaře – začátečníky. Na tomto produktu se mohou nenásilnou a přirozenou formou učit chuťové rozdíly mezi pivy typu lager a ale.

Jestliže bych měl tuto budvarovou opici k něčemu přirovnat, napadá mne třeba ejl od Bernarda, Primátora nebo některé volby sládků od české sekce koncernu Asahi.

Můžeme si tímto truňkem připít na mír a přátelství mezi pivovary bez ohledu na jejich věk a velikost.

Nivnice

Tak jsem nazval svou vyprošťovací polévku. Samozřejmě, že má spojení s Janem Ámosem Komenským, který se v oné obci roku 1592 narodil.

Opět je to poopiční krmě ve stylu: Co lednička dá.

Suroviny (dle odhadu):

Potravinářský olej

Česnek

Voda

Vývar (masox)

Vegeta (Kuchárek)

Pepř

Sýr Niva

Postup:

Na oleji osmahneme česnek a přidáme trochu vegety. Dodáme vodu. Až voda začne vařit, přidáme vývar nebo kostku masoxu (asi doporučenou jednu kostku na litr tekutiny).

Po chvíli opepříme a nasypeme rozkrájenou nebo jinak rozmělněnou nivu.

Po dalším chvilkovém vaření nalijeme do talířů a podáváme jako přílohu ke kapalným alkoholickým vyprošťovákům.