Braník dvoulitr

Pivovar v pražském Braníku byl založen v roce 1899.

Zajímavé je jeho pestrobarevné logo přímo z tvůrčí dílny malíře Mikoláše Alše.

Do Prahy jsem v 80. letech jezdíval především na Kozla, Plzeň, Budvar a Staropramen. Braníku jsem se však nikterak nevyhýbal. Zvlášť zajímavý pro mne byl tenkrát jeho 14° Speciál, který čepovali v restauraci U Supa.

Počátkem 90. let jsem s oblibou chodíval do Branického sklípku, kde se vedle vzorně točené světlé 11° a 12° vyskytoval i výše zmíněný Speciál a též 12° pivo černé, které se kdysi točilo v hostinci U Malvazů a též u Sv. Tomáše (původní hostinský pivovárek zrušen v 50. letech).

Někdy v polovině roku 1993 se do tehdejších pražských pivovarů Staropramen, do nichž patřil tenkrát i Ostravar a Vratislav vetřel britský velkovýrobce Bass Burton (Burton Bass?) a jeho vstup na naši pivní scénu předznamenal zhoubný proces uzavírání tradičních českých provozoven. V tomto případě to byl hned ze startu Vratislav, holešovický Měšťan a koncem roku 2006 zejména z důvodů enormního zadlužení a snížení odbytu právě pivovar v Braníku.

Ano. Pivo Braník se stále vyrábí. Vaří se ve smíchovském Staropramenu a možná i u nás v Ostravě.

V současnosti tato značka splňuje všechny parametry levného průmyslně vyráběného „piva“. V podstatě je to kapalina takřka bez chuti a zápachu, která by měla uspokojit nepříliš movité ochmelky a dát jim alespoň degustační informaci, že pijí cosi jako pivo.

Aby iluze laciného výrobku byla dokonalá, pro potřeby supermarketů se branické výčepní světlé stáčí rovněž do dvoulitrových PET lahví.

A právě zmíněný Braník dvoulitr se proti své vůli stal argumentem elitní skupiny podporovatelů současné české kolaborantské a vlastizrádné vlády proti jejím oponentům ve vleklé a špinavé informační válce.

Dříve tito kvazi bolševici posílali osoby s odlišnými názory do restaurací IV. cenové skupiny. Toto dělení pohostinských podniků na jednotlivé skupiny však není již více než 30 let aktuální, navíc se možná dozvěděli, že do „čtyřek“ chodil vedle skutečných osobností naší historie též například Václav Havel. Proto dostali potřebu vymyslet něco ještě odpudivějšího a tak se jim naskytl právě dvoulitrový Braník.

Podle strážců selektivní demokracie jsou všichni odpůrci zvrhlého režimu nejen chudí duchem, ale též nemajetní. Rovněž jsou všichni alkoholici. Proto na svých protestních shromážděních a určitě i v soukromí chlastají svůj zamilovaný Braník, jehož konzumací ještě více degenerují.

Vláda zadlužuje národ, půjčuje si finance, které vráží bezhlavě do cizího státu, a seká další černé díry v rozpočtu.

Dej si Braník dvoulitr, ty prorusssssssssský dezoláte!

Nevadí, že máme jednu z největších inflací v EU, nekontrolovatelný růst cen potravin a nejméně dostupné bydlení v Evropě?

To máš ze Sputniku ty Putlerova rohožko? A netykej mi, soudruhu. Nejsme na stranické schůzi. Dej si raději Braník!

Je normální, aby tato prolhaná vláda ze dne na den měnila zásadně svá prohlášení, podmínky již uzavřených smluv či jednotlivé části zákonů?

Běžte si na Václavák, vy socky. Když se máte špatně, najděte si další práci, rudí švábi. A dejte si Braník dvoulitr s vašim čínsko-ruským Milošem Chlastěvičem Zemanem!

V naší zemi je omezována svoboda projevu a začínají zase politické procesy.

……………dvoulitr Braník………!!!

Je nasnadě, že se zapřisáhlými antibraníkáři vést diskuzi nelze. Rádi své odpůrce rovněž označují za absolventy VŠŽ, což je Vysoká škola života, dle mého názoru instituce společnosti mnohem prospěšnější nežli nejrůznější politologie či genderová studia zabývající se problémy frustrovaných jedinců, kteří si nedokáží sami vybrat, které WC použít.

Podle mne mnozí oponentní současného režimu Braník dvoulitr ani neznají. Jsou totiž mezi nimi i vzdělaní a ekonomicky zajištění lidé, akademici či univerzitní profesoři, na něž je někdy pořádán hon jak v 50. letech nebo i řadoví občané, jejichž jediným prohřeškem je, že mají odlišný názor a občas i odvahu jej vyslovit.

A co vlastně pijí kritikové kritiků naší diletantské a zhoubné politické scény?

V nejlepším případě nějaká dražší sofistikovaná piva, ročníková vína či dokonce ušlechtilé Single Malty?

Nejspíš však energetické drinky, které jim dodávají energii urážet osoby, které jim názorově nesedí a navíc jim zalepují mozky, takže jsou schopni vstřebávat jen paterny té jediné správné masmediální propagandy.

Za vše totiž může Babiš, Putin, důchodci a OSVČ.

A možná si v létě naloží svou škodovku petkami Braníku a vyrazí na zasloužený odpočinek do Chorvatska.

V každém případě je nefér zneužít pro informační a potažmo politický boj jakékoliv pivo.

Dvoulitrový Braník sice není vůbec živý organismus (HGB, pastér, etc.), ale vnímejme jej alespoň jako objekt, který byl vytvořen, aby své spotřebitele potěšil.

Některým levně uhasí žízeň, jiné lehce opije, mnohým může nakonec způsobit i zvracení, bolest hlavy a deprese.

Za náš bordel ale Braník dvoulitr opravdu nemůže.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zajíc s pěnou

Zhruba před 10 lety jsem popisoval svůj výlet do Krušných Hor.

Mimo jiné jsem se podělil o svůj zážitek v obci Perštejn (pivovar Chalupník) a zmínil jsem se též o návštěvě tenkrát nově otevřeného pivovárku v Kynšperku.

Pivovar byl pěkný, na zahrádce pohotová obsluha, krmě celkem kvalitní, leč to samotné pivo mohlo mít výraznější chuť.

Jak jsem se před svou opětovnou cestou do Kynšperku dozvěděl, pivovarská hospoda je v této době uzavřena. Naštěstí prý jen do jarní a letní sezóny.

V areálu pivovaru Kynšperk funguje pivovarská prodejna. Je možno zakoupit několik druhů místního piva a dále též spoustu upomínkových předmětů včetně kupř. pivního skla s logem.

Přímo na místě se rovněž můžete dozvědět něco o historii místní provozovny.

Pivovar byl založen již v roce 1595. Největšího rozmachu začal však dosahovat po roce 1840, kdy jej získal šlechtický rod Haasů z Haasenfeslu.

Pivovar se rekonstruoval, modernizoval a před 1. sv. válkou byl schopný výstavu až        80  000 hl ročně. Také po baťovsku úspěšně konkurenčně ničil malé podniky ve svém okolí.

Po válce jeho produkce klesla na desetinu, avšak brzy se navrátil k původním číslům.

Fungování kynšperského pivovaru končí někdy po znárodnění v 50. letech.

K obnovení provozu došlo v roce 2013 a od té doby pivovar vyrábí různé druhy piv pod značkou Kynšperský Zajíc.

Když se člověk trochu zajímá o historii dozví se například, že jeden z majitelů Jiří Haas z Haasenfeslu byl velký bohém, který divoce vypíjel hospody, platil všem hostům útratu a enormně střídal své milenky. Údajně se v předvečer svého nuceného odsunu po 2. sv. válce zastřelil.

A jak chutná Zajíc?

Myslím si, že za posledních 10 let se jeho kvalita znatelně zlepšila. Chutnala mi petková 11°, 12° i černé.

Chtělo by se do pivovárku v Kynšperku, kde jinak skonal pes a sporé služby tam povětšinou provozuje vietnamská komunita zavítat v letní sezónu.

Škoda, že je to tak daleko….