Tak se jmenovala podařená britská komedie z roku 1959 o malém fiktivním evropském vévodství, které se svou armádou dvaceti lučišníků vyhlásí válku USA.
Podobnou zápletku v současnosti modelují naši politici. Po ohnivých výpadech našeho neohroženého národního hrdiny Novotného – svobodného pána z Řeporyjí se štafetového kolíku ujal sám kvazi nacistický tragéd Hamáček. Když přestalo přinášet plody sledování či cenzurování internetových diskuzí, zejména na téma nelegální migrace a svatý Covid 19 už také začíná poměrně nudit, bylo třeba sáhnout po těžším kalibru.
Tématem se stala skoro 7 let stará nehoda v muničním skladu ve Vrběticích. Případ, alespoň pro veřejnost označen a snad i uzavřen jako lajdáctví bez konkrétního viníka (paralela s železničním neštěstím ve Studénce z roku 2008) byl znovu, na základě záhadného tádžického e-mailu vzkříšen a prezentován jako nepřátelský akt terorismu. Viníkem je samozřejmě Rusko. Jeho dva akční agenti – východní verze Jamese Bonda a McGvyra poté, co otráví novyčokem svého bývalého (dvojitého) kolegu, odskočí si do střední a východní Evropy, aby tam způsobili několik explozí v muničních skladech.
BIS poté, co byla naším rychle chátrajícím prezidentem označena za „čučkařskou“ po neuvěřitelných 6 a půl letech od incidentu začala urychleně jednat. Naštěstí mají její zaměstnanci tádžičtinu, která patří do rodiny perských jazyků jako povinný předmět, stejně jako umění fabulací a načasování událostí. Jako na potvoru se zrovna jedná o jaderné elektrárně v Dukovanech, takže nakonec je třeba Rusko z výběrového řízení vyloučit, neboť je zjevné, že by mu byla takto umožněna případná sabotáž a mohli bychom dopadnout jako ve Fukušimě nebo hůř v Černobylu.
Ruští agenti nejsou žádní introverti v utajení. Mají rádi sociální sítě a své fotky na facebooku. Provedou bezchybně svou práci a nebýt nešťastného tádžického mailu a bdělosti našich zpravodajských služeb, vyvázli by neodhaleni.
V naši ohrožené vlasti zatím probíhá téměř mobilizace. Hamáček je lstivý jak liška. Ač o nepřátelském aktu Ruska údajně již věděl, přesto plánoval cestu do Moskvy, aby úkladně vyzvěděl další detaily inkriminovaného teroristického aktu. Geniální šachista, který myslí 10 tahů dopředu. Zatímco si nepřítel myslí, že budeme obětovat levé křídlo, obětujeme obě křídla!
Koneckonců, my hrdí dědicové západoevropské kultury a sebevědomí členové EU a NATO Rusko vůbec nepotřebujeme. S těmi nerostnými surovinami to nějak vyřešíme, Sputnik ať si nacpou do análu, vyčistíme Stromovku a vyhostíme darmožroutské diplomaty! Nějací pomýlení novináři asi před týdnem psali, že se díky našemu současnému postoji dostává ČR do popředí světového zájmu. Je to možné, ale ty normální státy z nás musejí mít tak maximálně srandu.
Rusko, stejně jako USA nebo Čína je nesporně imperiální velmocí. A nebylo by divu, kdyby jeho vůdci a zřejmě i většina tamních občanů snili o jakési obnově SSSR. Na zrušení onoho státního útvaru se nechal ukecat dobromyslný Gorbačov a bezpáteřní opilec Jelcin jen pokračoval v jeho další destrukci. Studená válka neskončila, ačkoliv to počátkem 90. let na chvíli tak vypadalo. Jen naše země se dostala na druhou stranu barikády. Řečeno pivně – z Gambrinusu do Staropramenu.
Před pár lety mne dosti mrazilo, když jsem sledoval záznam z tradiční ruské vojenské přehlídky, kde jako hosté pochodovaly též jednotky Číny a Indie. Jen aby se za pár let neopakoval tragický případ mnichovské konference ze září 1938. Tenkrát se jeho aktéři také chlubili, jak zachránili světový mír…..
Nejlepší je se však na tyto věci vykašlat a jít na pivo. Napadla mne pivní myšlenka, která by mohla být inspirací pro některý náš minipivovar.
Pivo by se mohlo nazývat přímo „Myš, která řvala“, byla by to supersilná (tak minimálně 18%EPM) APA chmelená 15 druhy amerických chmelů s jemnou vůní lipového květu.