Takto údajně přečetla jistá česká herečka při maturitní zkoušce ruská slova v azbuce, která v překladu znamenají „Světu mír!“ Celý příspěvek →

Po měsících dietních chyb jsem se rozhodl poobědvat zdravě a připravit si salát Dalton. Celý příspěvek →

Mám rád staré české filmy a televizní/ inscenace. Celý příspěvek →

Covidová klauniáda dospěla do další fáze. Celý příspěvek →

Na klasickou filmovou pohádku z roku 1984 jsem si vzpomněl o letošních svátcích. Celý příspěvek →

S otvíráním klasických lahváčů jsem většinou problémy neměl.

Obvykle u sebe nosím otvírák, během let jsem zdokonalil otvírání piva o futra dveří, aby mi moc nevyteklo, ve vlaku, ještě když se tam běžně vyskytovala stahovací okna jsem používal speciální „železniční“ techniku. Jiní vynalézaví pivaři umějí otevřít láhev o hranu stolu, jedno o druhé, zapalovačem a ti nejodolnější dokonce vlastními zuby.

Nedávno mne velice překvapil můj dlouholetý soused, absolvent strojní průmyslovky, který si po celý večer nedokázal poradit s keramickým pivním uzávěrem.

Otvírání PET lahví se proti pestrosti technik používaných u klasických lahváčů zdá naprosto jednoznačné. Prostě odkroutit závitovou čepičku. Lze to normálně jen jedním, tím správným směrem a s touto triviální metodou by neměl mít nikdo jakékoliv problémy.

Již se mi však párkrát stalo, že vršek šel odkroutit značně obtížně. Někdy jsem musel použít kuchyňskou utěrku, jindy jsem dokonce uzávěrem flašky mlátil o stůl. Doposud se to vždy nakonec podařilo.

Před pár dny to však u nejmenované značky opravdu nešlo. Vyzkoušel jsem skoro vše, nakonec jsem do plastové zátky udělal malou díru a následným mačkáním petky jsem si stříkal pivo do půllitru.

Možná, že mne opouští fyzická síla. Ale petku by si měly být schopny otevřít i slabé ženy. Ne každý pivař je silákem, který se udržuje v kondici soubojem v páce nebo vybíjením hospod.

Napadlo mne také, zdali to není klika doktora Nešpora, který chce tímto způsobem odnaučit lidi chlastat.

Závěrem apeluji na příslušné výrobce: Neutahujte zátky tak silně. Jste tak proti vlastní pitelnosti!!!

HOW THE WOJTECH STOLE CHRISTMAS.

Zápletka pohádkového filmu z roku 2000 je prostá a poučná. Celý příspěvek →

Nedávno jsem psal, že mne potěšilo, jak mi číšník U Rady podal druhou plzeň ještě než jsem měl tu první dopitou.

Včera jsem po pěším přesunu z Fifejd do Petřkovic zamířil do tradiční místní knajpy U Blechy (dnes U Ohřálů). Ale ouha! V současnosti tam mají hned dva zavírací dny a já se náhodou do toho druhého trefil.

Kousek dál stojí neosobní pivní bar Satelit. Usadil jsem se na kryté zahrádce a zjišťoval sortiment. Poměrně fádní. Ostrava 10°, 11°Mustang a 12°. Nějak neregistruji chuťový rozdíl mezi Ostravarem a Mustangem. Občas se liší docela logicky cenově. Tak co? Mám před lekcí španělštiny. Nestačila by desítka.

Statná výčepní, později jsem zjistil, že to je náhodou manželka jednoho z mých žáků se mne zeptala pouze jedním slovem: „Pivo?“ a odchvátala dříve než jsem stačil svou objednávku blíže specifikovat. Automaticky mi po chvíli přinesla dvanáctku.

V náročném pracovním zapojení a při kvantitě alternativních pivních značek, které je nutno náležitě zdegustovat, by jeden zapomněl i na Covid 19. Celý příspěvek →

Někdejší podnik Dopravní podnik města Ostravy nemíval příliš dobrou pověst. Dokonce se mu říkalo „ostravská doleva“…. Celý příspěvek →