Jsou města, kde se výroba vlastního piva plánuje celá léta avšak i přes mediální humbuk se stále nevaří. Namátkou jmenujme Domažlice, kde je od poloviny 90 let sucho, nicméně již dobrých 15 let existují smělé pivovárečné plány. Na druhé straně jsou města, o jejichž pivovarských záměrech se skoro neví a najednou se v nich objeví nový funkční minipivovar.
Bylo, nebylo, dávno tomu….L.P. 1998 jsem v nepříliš útulném ostravském pivním baru U Zmije objevil mezi šedí sortimentu tehdy ještě české společnosti Pivovary Prazdroj láhev zakaleného piva s etiketou Gambrinus Bílý. O něco později se toto pivo začalo jmenovat podobně jako socialistické obchodní domy – Prior. V chuti brutalita německých Weizenů, extrémní říz, jinak však vcelku příjemné oživení, které však, bohužel netrvalo dlouho.
Móda barevných piv stále trvá. Vedle svatopatrického zeleného a komerčně úspěšného piva se zlatými šupinami se u nás vaří též sladovo-chmelový produkt barvy červené.
Tradiční hospody U Grobiána bývaly podniky, kde povětšinou schopný a profesionální výčepní používal image nevrlého sprosťáka. Pamětníci minulého režimu vzpomínají, že v mnohých socialistických restauracích se objevovala osoba nerudného a neochotného zaměstnance, která ani neoplývala řemeslnou dovedností.Často tak splývala osobnost Grobiána a diletanta v jedinou hrůzostrašnou figuru.A jak je to dnes – takřka 23 let po tzv. „Sametové revoluci“?
Zázvorové pivo má již dosti dlouhou historii. Bývalo populární zejména ve staré Anglii. Poněkud zavádějící je dnes název nápoje, který se oficiálně jmenuje Ginger Beer či Ginger Ale, jedná se ale o nealkoholickou zázvorovou limonádu.