Číslovka 16 bývá povětšinou spojována s přívlastkem „sladký“. Celý příspěvek →

Před pár lety jsem plánoval, že navštívím všechny podniky v Ostravě, kde čepují Budvar. Celý příspěvek →

Od doby, co pivovarník a major vojenského letectva Richard von Lichtenberg zavřel svůj Freudův pivovar, Příbor se stal opět pivně fádním městem.

Skoro po 20 letech se v Příboře objevil nový minipivovar Pivojem. Celý příspěvek →

Lednová Volba sládků přinesla speciální pivo Cryonaut, vyrobené v koprodukci Plzeňského Prazdroje a minipivovaru Sibeeria. Jedná se o pivo typu Cold IPA

Chuť typicky „ipácká“, celkem uhlazená, neboť pivovar pod patronátem koncernu Asahi musí uvařit poměrně velkou várku a ta se musí následně prodat.

Jako správná IPA je Cryonaut bohatě chmelený několika druhy chmele z Ameriky i Nového Zélandu. Ve výsledné chuti lze tyto odrůdy stěží identifikovat. Možná, že bych si přál okusit několik single hopů, abych si udělal vlastní představu o každém jednotlivém chmelu.

Obsah alkoholu je 5,5%, EPM 12,3%, čili žádná rána do palice. Musím říci, že na mne nakonec působil Cryonaut celkem vyváženě a pitelně.

Trefil jsem i celkem „normální“ hořkost 40 IBU.

Cryonaut obsahuje i rýžové vločky. To sice není přímo podle Reinsheitgebotu, ale v dnešní době to lze tolerovat.

Nejvíce mne však překvapilo, že výrobce uvádí jako kvašení to spodní. To je u ipy docela zvláštnost.

Setkal jsem se během své pivařské kariéry s různými hybridy, které vznikly třeba při nedodržení teplot při kvašení, rovněž mne celkem překvapil termín „svrchně kvašený ležák“. O spodně kvašené ipě jsem však doposud neslyšel.

Doteď jsem registroval snad jen India Pale Lager,

Člověk se prostě vzdělává celý život.

Pivo zázvorové nám bylo po léta odpíráno. Přitom určité množství tohoto zdraví prospěšného koření do některých speciálních piv rozhodně patří.

První pravý „zázvor“ jsem pil zřejmě v hodonínském Kuncovi.

Od té doby jsem se „gingeru“ nevyhýbal doma ani v zahraničí.

Ještě dříve jsem zjistil, že v Americe (a možná i jinde) znamená „Ginger Ale“ nápoj bez alkoholu, něco jako náš tonic.

V ostravském Hobitu vaří hodně druhů piva. V současnosti je na čepu výčepní světlé, ležáky světlé i tmavé, extra hořké, speciál Svatý Martin a navíc i jeden zázvorový ejlík nazvaný po místním štamgastovi Kuzmovi.

Jako u jiných piv i u zázvoráku záleží na kvalitě přísad, na poměrech mezi jednotlivými surovinami, varnými postupy apod.

Asi nejvýraznější zázvorové jsem popíjel v Pacově, v olomouckém Kopečku sládek nespoléhal na hotové extrakty a zázvor si sám strouhal.

Hobitský zázvorák je zvláštní. Výchozí silici nelze přehlédnout už ve vůni. Prvním mým dojmem byl poněkud nižší říz. Někdy bývají zázvorová piva nasládlá – hobitovský Kuzma má hořkost akorát.

Je zajímavé, že při degustaci tohoto 11° produktu se mi asociačně vrátil horký slunný den na ostrově Jamaica v létě 1989, kdy jsem hasil žízeň právě Ginger ejlem a byl jsem překvapen, že nápoj neobsahuje vůbec alkohol.

Zázvor strýce Kuzmy mi totiž trochu chutnal jako zmíněný soft drink. Nebo spíše, jakoby do hotového hořkého piva někdo nealkoholický Ginger Ale nalil.

Dopití půllitru mne nestálo žádné přemáhání, přesto degustační zážitek nebyl v tomto případě nic moc.

Asi bych se potřeboval v zázvorácích více zorientovat, ale někdy spoléhám na první kontakt.

Kuzmovo zázvorové pivo je určitě možno okusit jako zpestření sortimentu, nic extra ale od něj neočekávejte.

Není to tak dlouho, kdy jsem tradiční hospodu Blesk na hranici Moravské Ostravy a Mariánských Hor náhodou navštívil poslední den jejího provozu. Celý příspěvek →

Je to neuvěřitelné, ale hlučínský minipivovar Avar loni oslavil už 30. výročí své moderní existence. Celý příspěvek →

Degustačních soutěží a jiných podobných akcí, které mají hodnotit kvalitu zejména tuzemských pivních značek je u nás plno. Někdy však české pivo bývá předmětem i zahraničních tematických anket. Celý příspěvek →

Restaurace II. cenové skupiny U džbánu se nalézala v Ostravě na Kuřím Rynku. Celý příspěvek →

Strong znamená v angličtině „silný“ a takový je také staronový speciál od Ostravaru.

Asi před 18 lety se v ostravských hospodách objevilo nové pivo. Šlo o světlou 14°, která se jmenovala Strong.

Nějakou dobu se objevovala v místních výčepech a později pomalu vymizela.

Měl jsem tento truňk docela rád. Vždycky mi připomínal podobné pivo (co se týče barvy a stupňovitosti), které kdysi dávno točili v pražské pivnici U supa. Jednalo se o čtrnáctku z Bráníka.

V 90. letech se tento výrobek stal na čas součástí sortimentu čepovaných piv v pražském Branickém Sklípku.

Současný Strong je pro mne milou nostalgií. Chodil jsem na něj například do porubské pivnice U slunka.

Chuťově je Strong typicky ostravský ležák. Díky otevřeným spilkám má toto pivo stále svou charakteristickou příchuť, která snad nemusí každému vyhovovat, ale já si na ni patrioticky zvykl.

Osobitý charakter mám rád, nicméně v těchto případech mne vždy napadne s největší pravděpodobností aplikovaná metoda HGB (High Gravity Brewing) při níž se silný původní roztok vodou ředí na požadovanou stupňovitost.

I přesto však Strongovi fandím.