Stastne jsme pristali na letisti v Basileji a ja hned hledal mistni pivo.

Bohuzel, v prostorach letiste byl k dispozici pouze Carlsberg a svycarska eurobrecka Feldeschlosschen. Celkem nechutne. No nic. Zitra je taky den [aspon doufam]. Nezbyva nez vzit si taxi a odjet na lod.

Nase lod River Melody bohuzel kotvila docela daleko od centra. Pobliz sice jezdi tramvaj cislo 8, ale ja nemel zas az tak hodne casu. Ve dvou hospodach na cepu protrela svycarska znacka, treti nabizela jakysi Forst Hof nebo neco takoveho. Ale zrada! Ackoliv logo onoho pivovarku bylo vyveseno u hospody ,na stolech se nalezaly prislusne pivni tacky a napis zdobil i samotny vycep, z pipy opet tekl Feldeschlosschen. Driv nez jsem stacil vycepnimu zabranit, natocil mi jedno male. Fuj! A za 4 eura!

Dalsi patrani jsem vzdal. Za ctyri tydny tady budu mit mnohem vic casu. Zaujal mne vsak nazev mistni cerpaci stanice. Migrol. A vedlejsi obchudek se zdrobnele jmenoval Migrolino. Aby toho nebylo malo ve vedlejsi, dosti majestatne budove sidlila jakasi firma Migros.

Svycari nekecaji a integruji. Avsak nejsem si jisty, jak dlouho jim ten jejich nechutny blahobyt vydrzi..