Pivo a revoluce

Zítra to bude již 23 let co přišel vítězný listopad 1989. Jaké měly následné ekonomické a společenské změny vliv na naše pivovarnictví?

V počáteční euforii na začátku 90 let měli pivovarníci i pivaři smělé vize. Vznikla Strana přátel piva (SPP) a plánoval se nebývalý rozvoj českého pivovarnictví. Proto též při kupónové privatizaci byly pivovarské akcie ve velkém převisu poptávky. Po 42 letech bolševismu byly mnohé onehdy prosperující pivovary uzavřeny, někreré byly v žalostném stavu a určeny k postupné likvidaci. S radostí jsem vítal znovuzprovoznění pivovaru v Dobrušce a v Golčově Jeníkově, náruživě jsem četl časopis Pivní Kurýr a účastnil jsem se i pokusu o založení akciové společnosti na podporu pivovaru v Rudníku (Heřmanovy Sejfy). V této první postkomunistické pivovarnické vlně vznikly i první minipivovary. Již v polovině 90. let tato nadějná bublina splaskla. Ne, soudruzi. Tudy cesta nevede! SPP se profilovala jako sdružení politických kariéristů, znovuotevřené pivovary i některé první pokusné miniprovozovny byly znovu uzavřeny a na náš pivní trh začal pronikal zahraniční kapitál. Konec devadesátých let a první dekáda po mýtickém roce 2000 byly ve znamení řádění nadnárodních společností na našem panenském a nezkušeném pivním trhu. Rušili se zaběhlé malé a střední pivovary, přestal vycházet Pivní Kurýr a pivo z velkých podniků (Plzeňský Prazdroj, Radegast, Staropramen) díky „novým“ a „moderním“ metodám (CK tanky. HGB, pasterizace, éčka) přestaly být k pití.

Zajímavý je i porevoluční vývoj cen piva. Po cenové liberizaci v roce 1991 se průměrná cena piva k dnešnímu dni zvedla zhruba o 500%, což zaostává asi 50% za celkovou inflací (zejména enormní růst cen životních nákladů) a teoreticky si člověk s průměrným platem (kdo na 25 000 Kč měsíčně dosáhne?)  může dopřát mnohem více piva než v letech 80. a 70. Dříve se též ceny lišily jen podle restauračních cenových skupin, dnes je rozpětí ohromné – od supermarketové osmičky za 3 koruny až po Matuškovy značkové speciály a piva podávaná v luxusních hotelích za několikasetkorunové ceny.

Co nám nová éra přinesla pozitivního je současný bohatý rozvoj minipivovarů a zejména objevení nových značek a pivních druhů od nás i ze zahraničí. Každá doba má prostě své klady a zápory a naše pivní kultura stále žije a rozvíjí se.

Na náš státní svátek na chvíli zapomeňme na ekonomickou recesi, zločince ve státních orgánech, pohrdání občanem či morální rozvrat společnosti a připíjme na světlé, polotmavé i černé zítřky několika půllitry kvalitního truňku. Z chemicky ošetřených kleštěnců nám nová naděje nevyroste.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>