Líbí se mi staré české filmy.
A to jak ty úplně staré z 30. a 40. let, tak hlavně filmy z let 60.
Včera jsem již samozřejmě po poněkolikáté shlédl dva české filmové skvosty.
Na film Bílá paní mám vzpomínky již od mých cca pěti let, kdy jsem bral humorná zjevení paní Perchty alias Bílé paní komonické jako horror a noční můru.
Naopak jsem se výborně bavil v prosinci 1989, kdy byl tento film konečně vybrán z trezoru.
V tomto kinematografickém díle jsem snad nenarazil na slabé místo. Výborná mystická Irena Kačírková, bezelstní vesničané deptaní komunistickou zvůlí, po pravdě bažící kastelán i nezbytný pragmatický psychiatr.
Nejlépe však jsou vykresleny postavičky dobových aparátčíků (Rudolf Hrušínský a Miloš Kopecký) i estébáka v podání bodrého Josefa Beka zvracející dobové mantry.
Trio k pohledání, které by v dnešní době rutinovaně odsuzovalo odpírače covidu či bojovníky za mír a pořádalo hony na tzv. „dezinformátory“ mající odlišné názory na současnou devastační politiku pěti stran a vlády.
V každém případě jsem si nikdy při sledování tohoto filmu nevšiml jedné věci v lokálním výčepu. Vedle reklamy na dobový Staropramen, který v roce 1965 byl určitě chutný, tam visí i cedule propagující pivo Kohout ze Zámeckého pivovaru Blatná.
Ten byl uzavřen v roce 1978, ale v současnosti naštěstí opět pivo vaří.
Poněkud černá komedie Svatba jako řemen je typicky formanovské dílo, ačkoliv jejím režisérem je Jiří Krejčík.
Poněkud dramatická zápletka je kompenzována parodií na tehdejší orgány VB, jejímž typickým představitelem je nenapodobitelný Vladimír Pucholt.
Velice jsem si vychutnal svatební scény s tragikomickým ženichem Jiřím Hrzánem.
Během filmu se však objevila nejasnost, které jsem si opět nikdy nevšiml. Zatímco scéna, ve které uniformovaný Ilja Prachař dekoruje Pucholta jakýmsi řádem na jeho levou stranu a po střihu se ono vyznamenání ocitne záhadně na pravé se stal již předmětem diskuzí, mne třeba zajímá, proč v nádražním bufetu, který s největší pravděpodobností náleží k železniční stanici Poděbrady, kde se film natáčel visí na zdi cedule Opavské pivo.
Možná, že mi zrak už tak neslouží, ale toto jsem opravdu identifikoval.
Vůbec nabízená piva ve filmech 60. a 70. let mne dost baví a nejvíce mne potěší jejich tehdejší cena.