Vždy mne vzrušovalo vědomí, že někde blízko ( s příchodem minipivovarnictví i dost daleko) se otvírá nějaká hospoda.

Počátkem 90. let to bývalo průzkumné dobrodružství. Internet tehdy u nás neexistoval, takže jediným zdrojem informací byly sdělovací prostředky, případně tipy z druhé ruky.

Tak jsem s potěšením zaregistroval otevření „pivního baru“ Petřín na Nádražní třídě, kde mi jako první v Ostravě natočili plzeň na hladinku (později jsem ovšem odsoudil, že tam pivo tlačili nešetrnými dávkami CO 2 a tak po druhém, třetím kusu měl piják pocit, že odletí), objevil jsem nového Permoníka, kde točili Radegast (tenkrát slušný), Opavský Zlatovar (tenkrát opravdu z Opavy) a hlavně černou 12° Purkmistr z Domažlic a dokonce jsem věřil v reinkarnaci Hanušovické pivnice na konci Stodolní (dnes E 99).

Hlavně jsem sledoval zakládání minipivovarů po celé republice, k čemuž mi sloužil časopis Pivní Kurýr a následně neúnavně cestoval.

Z této zábavy se sice časem stala rutina, avšak naštěstí mi nikdy příliš nezevšedněla.

V poslední době však sledujeme trend řídnutí hospodské sítě. Doba pohostinskému podnikání příliš nepřeje, navíc současná mladá generace má jiné priority, případně si zvyká na jiné prostředí, než je klasická česká hospoda.

Mnoho podniků se uzavírá, což je vidět i v samotné Ostravě.

Jak už jsem tady psal, jen na začátku Nádražní třídy před pár lety zanikly hned čtyři hospody: Spolek, U kocoura, Křižánek a Dlouhá 100ry. A knajpy končí i v jiných ostravských čtvrtích.

Proto pivomilného člověka vždy potěší nějaká zpráva o otevření nebo dokonce znovu otevření nějakého nového nebo staronového lokálu.

Některé klasické stylové restaurace jsou zřejmě již navždy ztraceny (Staročech, Slovan atd.), někde naštěstí stále doutná zárodek naděje.

Mám například docela důvěrné informace, že by měl znovu fungovat Blesk na ulici 28. října. Zatím však nevypadá, že by se tam něco významného dělo.

Do fast foodů moc nechodím, ale přesto jsem zaregistroval vznik nového indického kebabu na Nádražní ulici v těsné blízkosti někdejšího bistra U dubu. Vše tam vypadá jako těsně před otevřením, ale stále se to protahuje.

Podobně to vypadá i v případě bývalé kavárně Amadeus na Mariánském náměstí. I když jsem nikdy kávě příliš neholdoval, do nepříliš levného Amadea jsem čas od času zavítal, Líbilo se mi tamější kavárenské prostředí. Pár let opuštěný objekt má nový exteriér, avšak je stále uzavřen.

Na Hulvákách mezi zastávkami Prostorná a Hulváky na objektu restaurace, kterou jsem znal v 80. letech jako  V Zátiší a později jako Kocoura jsem před pár dny viděl logo vojkovického Koníčka. Přitom interiér zatím vypadá prázdně.

Možná je to předzvěst lepších časů.