O svém vztahu k protivínskému pivu Platan jsem už tady nejspíš psal.
Ale nemůžu si pomoci.
Pivovar byl založen v roce 1598, já jsem jeho pivo v lahvové verzi poprvé ochutnal o 383 let později.
O pár měsíců později jsem podnikl letní exkurzi po tehdejších pivovarech v Jižních Čechách. Dlužno říct, že mne tenkrát Platan moc nenadchnul. Hlavně všude byla jen točená 10°.
Zlom v našem vztahu přišel v roce 1991, kdy jsem získal umělecké angažmá v píseckém hotelu Bílá Růže.
Objevil jsem specializovanou pivnici Platan, kde jsem se stal skoro každodenním hostem. Ta 11°byla úplně skvělá. Dokonce jsem jednou využil příležitosti a samotný pivovárek v Protivíně jsem osobně navštívil.
Během dalších dekád toto pivko opět ztratilo svou výraznou chuť, nicméně jsem je nikdy nezavrhnul.
Nedávno jsem se v Ostravě setkal s platanským mokem Hořká 11°.
Pivo jakoby bylo dvousložkové. Na jedné straně celkem silné chmelové aroma, avšak víceméně jen na prvotní přičichnutí. V chuti se chmel nijak asertivně neprosazoval. Ve skutečnosti se mi tento Platan zdál jako stará dobrá 11°. Nic extra vymazleného, leč charakter by tam byl.
Bohužel, v Platanu, stejně jako v ostatních pivovarech někdejší skupiny Lobkowicz dnes vládnou hegemoničtí Číňané a pro sdružené a podřízené podniky je určitě obtížné udržet kvalitu svých výrobků.
Přál bych jim, aby jim to vydrželo co nejdéle.