Nakonec jsem na chvíli navštívil Svatováclavské slavnosti v Ostravě i druhý den jejich konání.
Přestože mi předchozí den vadily davy lidí a dlouhé fronty před stánky, uvědomil jsem si, že tento zavedený a úspěšný festival se koná v mém rodném městě jen jednou ročně a vždy taky nemusí vyjít počasí.
Ze startu jsem si dal jeden 12° Kojetín (Rybář) a ještě jednou jsem si prošel kolbiště, jestli jsem něco nezanedbal.
A hle! Ve stánku se Slezanem obsluhuje kolega Doris. Je známý vymetáním pivovarů po celé republice a tím i takto nabitými znalostmi, poprvé jsem ho však viděl přímo v praxi.
Zamířil jsem ke stánku s Knížecím pivovarem Plasy. Výčepní je nějaký povědomý. Ale ovšem. Je to sám Petr Neumann, který měl před léty pověst pivovarnického fluktuanta. Trochu jeho pracovní místa mapuji. Předtím pracoval u Antoše ve Slaném. Předtím v Trutnově – to těsně potom, co opustil Kohutku. Potkal jsem ho i v Karviné. A vím, že nějakou dobu dělal i na Hukvaldech.
Nicméně myslím, že je to skutečný odborník a jeho ležáky jsou skvělé.
Kolega Erik mne u stolu požádal, abych mu koupil někde pivo. Žádost doprovodil slovy: „Ty víš, co mi chutná…“
Ano. Vím. Erik se již po léta nemůže nabažit přechmelených ip. Čím silnější aroma a čím více smíchaných odrůd, tím lépe.
U stánku Velkých Karlovic jsem dostal nápad a zakoupil mu ipu nealkoholickou.
Zdála se mu trochu sladší, ale prošla. Pointu jsem mu raději prozradil, až měl vypito.
Svůj zážitek jsem pak vyprávěl karlovickému pivovarníkovi. Ten mi jen prozradil to, co si již dlouho myslím. Degustace je velice křehká činnost, která spoléhá na naše smyly, o kterých se však již v hlubokém středověku vyjádřil scholastik Tomáš Akvinský, že nás klamou.
Jednou jsme prostě ve formě a dokážeme třeba bez problému určit naši oblíbenou značku, jindy nás smysly zradí a tápeme.
Já jsem také nedokázal poznat Qáskovu 12°. A karlovický přiznal, že někdy neidentifikuje ani pivo, co sám uvařil.
Naštěstí jsme stále chybující a máme v sobě ten pověstný lidský faktor.
Správně naprogramovaný kybernet možná v určování pivních značek nebude chybovat, ale určitě z nich nebude mít žádné potěšení.
Doporučuji přečíst si knihu „Piju, tedy jsem“ od Rogera Scrutona. Je to sic o víně ale problematiku degustace tam rozebírá dosti zevrubně.