Na Velkorakovský pivovar v Rakové u Konice jsem měl políčeno už dávno.

Dokonce jednou jsem se kvůli tamnímu pivu málem vypravil na vzdálený ples.

Párkrát jsem plánoval výpravu, ale nikdy to nevyšlo. Přitom Konice neleží od Ostravy nikterak daleko.

Na své cestě do Rožnova jsem se stavil v místním supermarketu Albert. Sháněl jsem tam na večer nějaké bílé víno. Málem jsem už stál u pokladny, když mne napadlo: V Albertu přece mívají na prodej minipivovarské produkty!

Okamžitě jsem zamířil k tematické lednici. A opravdu. Pivo z Kyjova, Jarošova, z Louky. A mezi nimi jako klenot několik druhů petek z Velkorakovského pivovaru!

Nechtělo se mi tahat s těžkou taškou, proto jsem jako reprezentační vzorek zvolil světlou 11°.

Doma jsem se už nemohl dočkat, až láhev otevřu. Šlo to trochu ztuha (o záměrném utahování vršků u PET lahví jako prostředku boji proti alkoholismu pod vedením Dr. Nešpora jsem tady už psal), ale nakonec vše dobře dopadlo a já si vytoužený nápoj nalil do sklenice.

Dlužno říci, že se mi zdálo, že nevoněl úplně nejhůř. Pak ale přišla na řadu odborná degustace, ze které jsem byl poněkud rozpačitý.

První dojem byl, že mi toto pivo trochu připomínalo českokrumlovského Eggenberga, jak chutnal od 90. let. Poněkud prázdná hořkost, absence středního sladového pásma, nevydařené doznívání a v neposlední řadě i nápadná podobnost s nealkoholickým pivem.

Během prvního půllitru jsem se snažil některé mé unáhlené postřehy eliminovat, ale nijak daleko jsem se neposunul. Dokonce jsem v moku počal pociťovat jistou latentní nakyslost, která se v ranné fázi projevuje dříve než v chuti zvláštním octovým alikvotem.

Správně bych si měl druhou půlku vzorku nechat na druhý den, ale to mi má zvědavost nedovolila.

Při druhém půllitru jsem skoro zavrhl svou čerstvou tezi o počáteční zkaženosti produktu. Expirace byla určena až na začátek října a petka byla uskladněna ve stabilním, předpisově chlazeném prostředí.

Že by se něco zgrclo při výrobě?

Možná ale ono pivo tak chutnat má. Třeba se tak má odlišovat od jiných příbuzných výrobků. Nebo se nepovedla zrovna tato várka.

Desítky otázek na pouhý litr kapaliny. Ke konci degustace jsem si na Velkorakovský ležák snad dokonce zvykl.

Určitě by to chtělo opakovaný test.

Tak snad se nakonec do té Konice rozjedu….