Konečně jsem v Kurníkšopěhospodě objevil na čepu Jarní pšenku z Dobrušky.
Čítanková ukázka pšeničňáku. Lehce natrpklá chuť, jemné ovocné podtóny, i když toho charakteristického banánu tam moc není. Možná bych uvítal více zrnitosti, jak to mívají americké a kanadské „Wheat Beer“. Jinak ale docela spokojenost.
Zamyslel jsem se, kdy jsem u nás poprvé pil „pšenici“.
Nejspíš to bylo v létě 1991, kdy jsem poprvé ochutnal pšeničné pivo Herold z Březnice.
Počáteční dojmy poněkud rozpačité, ale během let jsem si na tento pivní typ docela zvykl.
Pšenka může být nakyslá i nasládlá, někdy bujná, co se týče CO2.
Někdy se vyrábí jen z cca 30 – 40% pšeničného sladu, jindy je ho tam až 90°%.
Pšenice se do piva může přidávat i nesladovaná (Lambic).
Známe i belgický styl Wirbier, zejména díky značce Hoegaarden.
Teď si uvědomuji, že Hoegaarden jsem si kupoval už v roce 1990 ve Francii. Vždy jsem je pak vylil do záchodové mísy, neboť jsem si myslel, že je zkažené.
Naštěstí teď mi už pšenka (i ta dobrušská jarní) kvete.