Objevit chutné černé pivo není dnes zas tak složité. Každý nový objev však potěší.

Pryč je naštěstí doba kdy tmavé pivo bylo jen samý karamel. V současné době můžeme konzumovat jak černá piva sladká, tak rafinovaně hořká, s chmelovým buketem, zesílenou sladovou složkou, moky výčepní, silné portery či stouty nebo i umělecké výtvory s chutí ovoce, vanilky, puškvorce či čokolády.

Pivovar v Harrachově vaří pivo něco přes 10 let. Atraktivita lokality je nejen pro známé okolí vhodné pro rekreační i profesionální lyžaře, nýbrž i kvůli zajímavému umístění pivovárku do prostorů místní rukodělné sklárny Novosad. Letopočet 1712 (stejný jako u vchodu do pivovaru v Rožnově) tak zřejmě poukazuje na rok založení sklárny, nikoliv pivostánku. Podnik vaří i chutnou osmičku František, kterou nabízí vyprahlým sklářům i pivním znalcům, kteří nezastávají stupidní názor, že vše pod 12°je jen voda na vymývání půllitrů. Dobrá je i nefiltrovaná dvanáctka. Tmavé pivo Čerťák mne oslovilo již po prvním doušku. Vyrovnaná chuť, která způsobuje, že nápoj přímo klouže do krku připomíná kvalitní britské portery. Mok není excesivně sladký ani nepřístojně hořký a má mnohoslibné doznívání, které nikam konkrétně nesměřuje a otvírá prostor pro vlastní fantazie a asociace. Tak vám čichovochuťové vjemy mohou přinést i pár let staré vzpomínky, které by se při direktivním chuťovém diktátu jen ztěží zrodily.

Čerťáka příležitostně nabízí i pivotéka v ostravském Pivovarském domě (Hobit), bohužel včera se doprodala poslední petka a tak je nutno čekat na doplnění zásob. Stejně tak včera padl i poslední ležák Antoš ze Slaného. Stále je ovšem k dispozici jeho skvělá Pšenka, která vám rozhodně pokvete.