Na Poštovní ulici již pár let stojí pivovarská hospůdka minipivovaru Hoppy Dog Psí kusy.

Krátce po jejím otevření jsem její prostory párkrát navštívil.

Hoppy Dog je známý zejména svou výrobou svrchně kvašených speciálů, i když i jeho dosti příležitostní ležáky chutnají celkem kvalitně.

Na podniku mi vadí zejména jeho pozdní otvíračka v 16 hodin. Když jsme tam před pár dny dorazili krátce po 17. hodině, lokál byl úplně prázdný. K našemu překvapení absentovala dokonce i nezbytná obsluha. Že by self service? Naštěstí výčepní jen pokuřovala před hospodou a rychle nás obsloužila.

Toho dne byl k dispozici výběr z 5 piv. Jako jediný ležák polský pils z Pinty s americkým hovorovým názvem: „I am Lubelski, dude“. Vychytané jméno si zaslouží i finanční ohodnocení. V Psích kusech stál půllitr plných 90 Kč. Přitom mok nic moc. Chyběla hořkost, ve spíše sladovém charakteru jsem dokonce cítil i stopové prvky diacetylu. Je čas to spláchnout něčím hořčejším.

16° neipa z Hoppy Dogu svůj styl reprezentovala důstojněji, avšak já nejsem jeho  nekritickým obdivovatelem. Silné, hodně hořké a prošpikované chmelovými aromaty.

Nejvíce osvěžujícím byl pro mne kyselák Malinois ze stejného podniku. Je to snad jinak rasa psa, v tomto případě sour ale s malinami. Osvěží, svou ovocností podráždí chuťové pohárky na asociace s dobami, kdy jsem v nezletilosti popíjel pouze limonády, ale samotné pivo to moc nepřipomíná.

Inzerované pivo s příchutí nektarinkové zmrzliny jsem z evidentních důvodů vynechal.

Hoppy Dog i Psí kusy určitě mají své místo na trhu, avšak já jejich produkty budu vždy ochutnávat pouze okrajově.