Léto končí kalendářně podzimní rovnodenností, proto Den české státnosti 28. 9. spadá již do podzimu.

Přesto bývá v tento čas ještě poměrně teplo a slunné počasí.

Toto se však letos příliš nepotvrdilo.

Když jsem do festivalového areálu dorazil krátce po 4. hodině v úterý 27.9. pršelo celkem zhusta. Tak nám to letos moc nevyšlo, přemýšlel jsem a chystal jsem se hledat nějaké skromné přístřeší, aby mi nepršelo do piva.

A hned jsem potkal šéfa vojkovického pivovárku Mojmíra. Dozvěděl jsem se, že opět rozšiřují výrobu a v areálu nově postavené provozovny bude i divadlo – čili prostor pro Zběsilou Pípu!

Majitel Štamgastského pivovaru Dolní Sklenov Víťa Lanča zvaný Vajt (White) si postěžoval, že ostravští pivaři mají během léta neomluvené absence. Přislíbil jsem zlepšení docházky.

Kolega Mop mne potěšil, když konstatoval, že s mým příchodem ustal déšť. A byla to pravda. Trochu se naštěstí vyčasilo, leč podzim byl již cítit.

I letos jsem ocenil perfektní práci pořadatelů a skoro bezchybnou organizaci.

Popíjelo se pivo ve SKLENĚNÝCH nádobách, žádné hnusy z tvrzeného plastu. 0,3 l skleničku si bylo možno půjčit na zálohu 30 Kč. Všechny kalkulace ceny piva v celém areálu byly právě na takovýto objem.

Telegraficky k jednotlivým pivům:

Začal jsem nejzápadnějším slovenským pivovarem Čierňan, který stojí jen pár kilometrů od naší Hrčavy. Normální 12°, která neurazí…

Rebelský Malý Janek se představil mimo jiné i velice chutnou stejnojmennou 10°. Pivo dobré, navíc si vážím jejich majitelů za jejich boj proti státem organizovanému hygienickému fašismu.

Hned u budovy Zámečku točili místní speciální 15°. Pivko tělnaté, sladové s velice příjemnou příchutí kandovaného ovoce. Krásná záležitost.

Kohútka svou 10° opět nezklamala, trochu vodnatá mi připadala brabčákova 11°z Vratimova.

Ujistil jsem se, že jak Hoppy Dog, Tak Dejf ležáky vyrábět umí, jen se jim zřejmě do takové fádnosti moc nechce.

Potěšila mne 12° a hlavně vkusně aromatická 11° z Chorsu v Černotíně. Uvažuji, že pár beček zakoupím na oslavu 40. výročí B CH Š.

Jediný český pšeničák tekl od stánku Pivovaru Pod Pralesem (Velké Karlovice), jeho německá verze byla k ochutnání od franského Weihereru. Z jeho repertoáru jsem ochutnal i světlý Rauch.

Tradičně kvalitní mok pochází od Paličáka z Palačova. I 13°polotmavý Čulibrk byl velice dobře pitelný. Škoda, že toto pivo je tak obtížné sehnat.

Jinak opět pochvala organizátorům. Pivo bez problémů ve skle, fontánky na vymývání skleniček. Slušná nabídka občerstvení i hudebních produkcí, i když mi letos přítomné kapely nic neříkaly.

Takže zase napřesrok!