Nejedná se naštěstí o mezinárodní incident, kdy by jihoasijský stát napadl indické město (dnes Mumbai). Toto dobytí se odehrálo na půdě ostravského pohostinství.

V srpnovém horku jsem si vyšel na procházku  do Poruby. Z Nové Vsi k Odře a pak přes most po cyklostezce do Třebovic.

Samozřejmě, že jsem dostal žízeň, kterou jsem nehodlal hasit petkovou vodou, nýbrž jsem čekal na první mravnou hospodu,

Vzpomněl jsem si, že na dolním konci Hlavní třídy (pamětníkům známá coby „Leninka“) točí v jedné knajpě tradičně Budvar. Honosné logo této značky umístěné na střeše mne utvrdilo v mém přesvědčení, že restaurace Bombay je v současnosti jedním z mála ostravských podniků, kde toto pivo čepují.

Na zahrádce nikdo, i interiér byl prázdný. Za známým výčepem stála starší Asiatka.

„Pivo?“ otázala se stručně.

Byl jsem tak udiven, že jsem se nezmohl ani na mou jedinou známou vietnamskou větu: „Bia hoi…“

Pípy s budvarským označením naštěstí zůstaly.

Avšak mé očekávání zhatila vietnamská výčepní, když mi sdělila, že na čepu je ležák z Nošovic.

Byl jsem tak vyprahlý, že jsem si objednal jedno malé za 30Kč. Tak jsem dostal z budvarské pípy do budvarské sklenice můj neoblíbený Radegast.

Nic proti asijské kuchyni. Ale vadí mi, když obyvatelé vzdálené země s naprosto jinou hospodskou kulturou zabírají tradiční česká pohostinství.

Onehdy v Tupadlech v prodejně se smíšeným zbožím vietnamská prodavačka ani nerozuměla slovu „pivovar“.

Kam teď v Ostravě zajít na Budvar?

Nezačne se tady časem prodávat pivo 333 nebo Beer Saigon?