Nejsem počítačově vzdělaný a ono dnes nezbytné zařízení používám jen na základě získaných zkušeností.

Když jsem asi před 18 měsíci začal pracovat ve školství, byl jsem rád, že po mne můj zaměstnavatel nevyžaduje žádné digitální operace. Sice jsem asi 3 měsíce vyučoval on-line, ale jinak si vystačím s analogovou papírovou třídní knihou.

Proto též jsem pracovnici Studijního oddělení položil v polovině loňského června dnešnímu současníkovi nepochopitelný dotaz. Jak mám vyplnit vysvědčení? Zejména se mi jednalo o to, jakého písma a jaké barvy inkoustu použít k vepsání slov jako „výborný“, „chvalitebný“ či „prospěl“.

Dotyčná úřednice mi sice odpověděla laskavě, ale určitě si myslela, že jsem hňup. Dnes se přece vše dělá digitálně a computerově vytvořená vysvědčení se tisknou přímo ze systému.

Já hlupák! Je to tak jednoduché a já stále žiju někde v 70. letech!

Avšak jak se říká: Nic není černobílé a nikdy neříkej nikdy!

Včera při mém výletu z Nové Vsi do Staré Bělé mi tajemnice volala na mobil. Leží v nemocnici /diagnózu nesdělila/ a do práce se ještě pár dní nevrátí, takže nemůže osobně vystavit vysvědčení.

Čekal bych, že v dnešní době, kdy nějaký nový hypersuper počítač dovede za sekundu provést miliardu miliard operací a kdy se z EU na efektivní digitalizaci školství finance sypou jak písek v namibijských dunách, je možno takovouto, dle mého laického názoru celkem triviální operaci provést z chytrého mobilu na nemocničním lůžku.

Jak však říká anonymní klasik – Pravý opak je pravdou!

Prostě to nejde!

Dobrá. Tajemnice však nepracuje v dotyčné škole sama. Co její computer savvy kolegové a kolegyně. Ne. Ti toto neumí. Dokonce prý nebyli schopni vystavit maturitní vysvědčení…..

Co dodat? Udělal jsem si obrázek, jak funguje naše tolik opěvované hi-tech školství. Sám mám však jiné starosti.

Naštěstí ještě stále ovládám, dnes už snad dokonce nevyučované malé psací písmo. Tak si vybírám vhodnou průpisku a trénuji krasopis.

Naštěstí svět je ještě stále, alespoň zčásti analogový.