Od doby svého vzniku mi Garážmistr z Martinova docela chutná,

Výjimkou snad bylo jen předloňské léto, kdy mi některé jeho spodňáky připomínaly ovocný juice.

Z opavského berňáku, jsem se rozhodl vypravit do Martinova pěšky přes Děhylov. Cesta vede lesem kolem známé výletní restaurace Loděnice. Po cestě jsem skoro nikoho nepotkal. Když jsem míjel rybník Štěpán, všiml jsem si, že je vypuštěný a po jeho dně se pohybuje jakýsi stavební stoj. Doufám, že se jedná pouze o sezónní údržbu a ne o výstavbu nějaké důležité dálniční přípojky.

Garáž byla skoro prázdná. Objednaný smažák jsem dostal skoro okamžitě, stejně jako nefiltr 12°. Garážmistr tam točí do plzeňských kryglů. Toto výčepní sklo mám celkem v oku, proto na mne obdržené pivo působilo dojmem celkem těžkého podmíráku. Zažehnal jsem nutkavý pocit reklamace a začal popíjet. Mok dosti hořký, celkem vkusně aromatický, možná mohl být o něco více vychlazený.

Polotmavého Garážmistra jsem již dostal natočeného na míru s pěknou smetanovitou pěnou. Ani ten nakonec nebyl chuťově nejhorší. Do nezbytné karamelové učesanosti byl rozpuštěn těžko definovatelný prvek minipivovarské divočiny. Pro někoho možná pokus o senzorickou chybu, pro mne však zajímavost, kterou bych mohl při dostatku času i analyzovat.

Věřím, že se Garážový sortiment piv zase rozšíří a bude občas kam v porubské části Ostravy zajít na originální truňk.