Volná sobota, slunečné počasí. Vzhůru do Paskova!
Tentokrát jsem pěšky vyrazil již z místa svého bydliště. Ze sídliště kolem kolonie rodinných domků až do Hulváckého lesa.
Míjím tzv.Benátky a vylézám u hospůdky Chachárek (dnes Rockhill). Přestože je sobota 14 hodin, podnik je uzavřen. Poslední události kolem covidu s podnikem zamávaly. Rušily se plánované koncerty a knajpa byla otevřena pouze 4 dny v týdnu. Rovněž podala výpověď jedna ze servírek, neboť odmítala buzerovat hosty požadováním očkovacích průkazů.
Lesík pokračuje i po překročení ulice 28.října. Pak už pochoduji kolem Ferony po trase tramvají č. 7, 11, a 17. Další parčík poblíž domova důchodců. Před lety to bývala snad nejmodernější ostravská nemocnice v Zábřehu. Nu což. Je asi výhodnější uzavřít fungující zdravotnické zařízení a pak bečet nad ubývající kapacitou nemocnic a terorizovat zdravé jedince.
Míjím někdejší hotel Atom (dnes Clarion). Tady jsem měl v roce 2003 v místním Rotary Clubu přednášku o své literární prvotině.
Stačí pak přejít Rudnou a po mostě tramvajovou a železniční trať a Zábřeh se pozvolna mění na Hrabůvku. Osada Habrůvka byla založena roku 1392 a název získala právě kvůli četným habrům, které zde rostly.
Možná, že by bylo přínosné navštívit blízkou hospůdku U oráče. Ale tam je draho, ležáky se tam vyskytují pouze sporadicky a bývá tam i problém s otvírací dobou.
Dostávám se na cyklostezku podél řeky Ostravice, po které dojdu až do vytyčeného cíle.
Opět si připomínám lidovou moudrost, podle které je cesta k cíli hodnotnější než samotný cíl. Po mé trase podél řeky se vyskytla jen jedna uzavřená hospoda, další byla až na statku v Hrabové. Přesto se mi toto tvrzení potvrdilo.
V Panském pivovaru v Paskově probíhala zrovna nějaká soukromá akce a celý podnik byl uzavřen. Kupodivu mne to ani nikterak nekonsternovalo. Dám si petku a posedím v blízkém zámeckém parku. Na mé zvonění však nikdo nereagoval a telefon mi nebral ani majitel zvaný Burák.
Takto si současní podnikatelé váží svých stálých hostů!
Poněkud rozladěn jsem zamířil k železniční stanici. Tam jsem si v protější hospodě koupil petku piva Balkán vařenou v pivovaru Kohutka. Hořká 11°přišla k chuti a já se osvěžen vydal na vlak. Ale co to? Blíží se 16.24 a žádné hlášení o přijíždějícím vlaku! Nakonec zjišťuji, že u sebe nemám svou ODIS kartu, takže jsem osobou bez jízdního dokladu.
Běžím do čekárny, abych platnou jízdenku beze slevy zakoupil, avšak pokladna je zrušena. Další nádraží duchů (Ghost Station).
Následně konzultuji internet a dovídám se, že vlak nejede v 16.42 jako vždy, nýbrž až v 17.10. Změnil se snad jízdní řád? Nebo je to tak jen o víkendech?
Venku přituhuje a mi se již nechce čekat. Tak zamířím na náměstí do tradiční hospody Na rychtě. Ale běda! Z někdejšího ležáku Rychtář už v podniku zůstaly jen firemní tácy a ani přes velkou samolepku s pestrobarevným logem Panského pivovaru mají na čepu pouze Radegast 10° a 12°. Fuj. Žádná volba sládků ani ten nejobligátnější PU.
V osobní krizi volám známé Lence do Big Jacka v Třebovicích a svěřuji se jí se svou anabází. Nikde jsem si dodatečně nevšiml, že by pivovar avizoval nějakou soukromou akci. No nic. Stalo se. A ten pšeničňák Stolberg je na čepu i u vás? Dobrá, stavím se příští týden.
Odjíždím ze zrádného sobotního Paskova linkou 39 v 17.30.Načerno. Zajímalo by mne, jak by to probíhalo, kdyby přišel revizor. V dnešní Hi Tech době by snad bylo možno podle OP získat informace o mé platné Odisce. Vše je přece digitální a propojené. Avšak, kdyby nastoupili zfanatizovaní asistenti přepravy, ti by mne bez milosti vysadili někde v divoké, ponuré a průmyslové Hrabové.
Dojel jsem v pořádku, avšak se značnou dávkou vstřebané frustrace. Chce to zapít U Segala jedním Trollem…..
No já zkusím Paskovu trochu napravit reputaci. Zavítal jsem tam včera. Na zvonění mi otevřeli, ale byla tam taky nějaká hlučná sešlost domácího typu, což mi příliš k mému rozjímajícímu posezení nebylo zrovna vhod. Hosté i personál zjevně už dost společensky unaveni. To si ty své tři malé piva, po jednom z každého druhu, moc nevychutnám, říkal jsem si. Ale nakonec to bylo zajímavé. Navázal se mnou konverzaci výčepní (či majitel, nevím), čemuž se obvykle zdvořile bráním, ale tentokrát jsem přece jen projevil vstřícnost. Proběhl krátký rozhovor, a nejdříve jsem dostal jako dárek misku s oříšky, pak panáka domácí třešňovice a nakonec – nevídané – litr a půl petku vánočního speciálu jedenáctky! Prostě se jen tak přede mnou prostě objevila na stole, když jsem si sám v klidu popíjel. Pak jsem ještě přikoupil dalších pět 1,5l petek na doma, zaplatil 150 Kč za vypitá piva a šel zpátky k vlaku. Ten jsem nestihl, protože jsem se v přiopilosti vydal z pivovaru špatným směrem, tak jsem šel taky ještě do toho Balkánu, že aspoň ochutnám malou Kohutku 11 při čekání na další. Jenomže na čepu jen Radeg, Kohutka prý jen v litrovém plastu. Tak jsem si objednal jednoho Radka, a vzal dvě petky 11 a 13°. A ve své důvěřivosti udělal tu chybu, že jsem se nezeptal na ceny petek. Nevím, kolik stály, ale za ty dvě petky a toho radka jsem platil myslím 246 korun. Vědět předem, že litrová petka z Kohutky bude stát přes stovku, vykvajz bych se na to. Za stovku mám litr a půl petku výborné Albrechtické 11 z Alberta. Tak jsem s batohem narvaným osmi petkami odešel na vlak.