Pivovar v Zábřehu na Moravě pokřtěný po slavném rodákovi Eskymu Welzlovi mne zaujal již před několika lety.

Jeho produkty totiž točili v místní nádražní hospodě a byl to vskutku kvalitní mok.

Včera jsem zahlédl láhve Welzla v ostravské pivotéce a hned jednal. Rozmýšlel jsem se mezi 11° normální spodně kvašenou a jinou 11°, která nesla označení „Výjimečný ležák“ a název Chlebák. Chlebák nakonec zvítězil.

Již podle názvu mi bylo jasné, že do piva byl přidán kváskový chléb. Nu což. Pivní chleby se běžně používaly už ve starém Egyptě a v nedávné minulosti jsem sám ochutnal pivně-chlebové produkty v Belgii a v Německu. A docela mi chutnaly.

Zábřežský Chlebák se mi však jevil jako pivo průměrné. Kombinace plzeňského a karamelového sladu způsobila nejen tmavší barvu – až zapšklou, ale také jisté omezení hořkosti. Pivo sice slušně vonělo, ale stále po dobu tří čtvrtin litru jsem v něm hledal nějakou degustační zajímavost. Pravda, měl jsem po lekci španělštiny, při které mi vděčný žák při důkladném procvičování souslednosti časové koupil čtyři 14° z Nachmelené Opice, ale i tak mne zábřežský Chlebák příliš neoslovil. Barva byla přece jen dost zakalená, pěna se dlouho neudržela a rovněž bych osobně přidal na řízu. Pivo možná vhodné k ochutnání a prezentaci zvláštního stylu, na delší popíjení bych to však neviděl.

Příště zkusím ochutnat tu regulérní 11°.