12°černého Rohana z Rohova jsem poprvé pil v lednu 2013 v kunčické Sokolovně.

Dost mi tenkrát chutnal. Asi o rok a půl později jsme do rohovského pivovárku zavítali se štábem ostravské ČT. Bylo to v rámci natáčení dokumentu Pivní pupek světa. Již od rána jsme posilovali inspiraci v Beskydském na Ostravici. Nejvíce tenkrát chutnala výživná 14°. Ve voze jsem následně nespal pouze já a řidič a následkem chybného nastavení navigace jsme nejprve dorazili do Kravař.

V samotném Rohově už byli na náš příjezd náležitě připraveni. Pečená kolena, tři druhy piv a domácí slivovice s medem. Tam jsem rovněž znovu ochutnal černou rohovskou 12°. Nejvíce mi imponovalo, že mok byl homogenní – sdílel své základní chuťové atributy se světlou 11°. Následovala poněkud zmateční cesta do Darkoviček a asi 90 minutové venčení psa.

Předvčírem jsem si dal jednoho černého Rohana v Ostravě. Pivko vzorně natočené, výrazně tmavé barvy s lákavou sněhobílou pěnou. Tentokrát jsem však už tak nadšený nebyl. Mok byl sice standardní, ale postrádal jsem v něm právě ten „rohovský“ charakter. Cítil jsem možná více karamelu, méně praženosti a také se mi zdálo pivo o trošku sladší. Přesto stále v lepší normě.

Holt, každý den není posvícení…