Vikštejn je středověká zřícenina hradu poblíž města Vítkova.

Ruinu si v roce 2005 na pár měsíců pronajal známý ostravský podnikatel a restauratér Adam Klos, toho času rovněž nájemce ostravské pivní hospody U prafotra Moravy. Měl v plánu u tohoto objektu pořádat velkolepé organizované pařby, leč hned jeho první pokus, mimo jiné i vinou obzvlášť nepříznivého počasí, skončil naprostým nezdarem, který nadšence ihned zadlužil. Dnes Vikštejn stále chátrá, což se u zříceniny dá předpokládat.

Do Vítkova jsem občas zajel, když jsme vlastnili penzion Motýlek na Kružberku. Už tenkrát se ono městečko docela černalo svými obyvateli. Pivně nic zajímavého, myslím, že v roce 2003 tam v nějaké knajpě točili Opavský Zlatovar.

Proto mne velice překvapilo a potěšilo, že ve Vítkově vznikl kdoví po kolika letech opět nový minipivovar, který se navíc shodou okolností nazývá Vikštejn. Nezbývalo, než učinit průzkumnou výpravu.

Budova pivovárku se nalézá kousek od centra na Těchanovické ulici. Nebýt cedule s logem, asi bych ji minul. Na dvoře je vybudováno skromné posezení, leč samotný pivovar vlastním výčepem pro veřejnost nedisponuje. Vzali jsme tudíž za vděk pivy v PET láhvích, které jsme si mohli rozlévat do značkových půllitrů.

Světlá 11° byla poctivý ležák českého typu. K pravému pilsneru jí chyběl nějaký ten stupínek IBU, ale jako lager u mne naprosto obstála. Žádná zjevná senzorická chyba, žádný nepříjemný rušivý element. Po pár seznamovacích doušcích, kdy už pivo odhalí své důvěrnosti, bylo možno v doznívání zaregistrovat i stopové prvky mé zamilované „hlíny“. Uvědomil jsem si, že tyto degustační nuance by naprosto zabila současná konzumace rybího masa nebo dokonce arašídových křupek.

Polotmavá 11° byla rovněž chutná. Klasická zakulacená vídeň, s ambicemi nebýt příliš do sladka. V poslední době se vůbec malovýrobci snaží vařit piva tmavá spíše hořčejšího charakteru a jejich největším profesním strašákem je přeslazený černý Kozel.

V repertoáru Vikštejna je ještě regulérní tmavý speciál Černý Rytíř, ten ale v době naší návštěvy nebyl k dispozici.

Pivovar funguje jen pár týdnů, ale snaží se, ať je o něm slyšet. Pan majitel se přiznal, že pivo nepil až do svých 28 let (!!!) a pak se vydal na dočasnou cestu dostupného konzumu. O pivovarnictví se začal zajímat průběžně a pak již následovala příslušná studia a praxe. Soudný člověk by očekával patriotismus místních obyvatel, ale jak to ve většině podobných případů bývá – opak je pravdou. Většina regionálních hospod je uplacena koncernem Asahi či Heinekenem a ani vítkovští rezidenti prozatím novou značku příliš nevyhledávají. Asi bude následovat obvyklý scénář lifrovat pivo do ochutnávkových pivnic a pivoték ve větších městech. V současnosti je jediným pravidelným odběratelem Vikštejna jistá hospoda v Kostelci nad Orlicí, kde má majitel rodinnou přízeň.

Vítám nové světélko na regionální pivní mapě (když pominu samotnou okresní Opavu, je nejbližší podobnou provozovnou tajuplný minipivovar Slezan v Leskovci) a za sebe i za všechny dychtivé pivaře Dej Bůh štěstí!!