V úterý jsem se stavil do přívozské Šopy jen na skok. Přesto jsem si pochutnal.

Heřmanický Troll je pro mne sám o sobě zárukou kvality. Pil jsem již jeho 11° ležák, 13° speciál, ejlík a Stout. Teď byl v nabídce Summer Ale  10°. Výčepní světlé se v létě hodí, i když je náhodou svrchně kvašené. Po mých několika rozpačitých zkušenostech s tímto druhem v poslední době, kdy mne pálily oči od agresivních druhů přešlechtěných chmelů, jen co jsem se do sklenice podíval, jsem byl trochu podezíravý. Navíc vrchní, který mi objednaný půllitr přinesl se omlouval, že se nejspíše jedná o poslední pivo s příslušné bečky a že si není jistý jeho vzornou jakostí. Naštěstí se mýlil. Mok byl osvěžující, osobitý a pil se skoro sám. Žádná excesivní hořkost nebo aróma. Ačkoliv se jednalo o svrchňák, nenašel jsem u něj ani výraznější ovocné podtóny, které jsou pro piva typu Ale charakteristické, ale já se bez nich, zejména v alkoholicky slabších druzích klidně obejdu. Trollův Summer Ale mi připomínal nejvíce pár druhů britských Cream Ale a Bitter podávaných v Kanadě za nižších teplot. Jako svrchní desítku bych toto pivo uvítal na standardním čepu, i když cena  45 Kč se mi zdá přece jen vysoká.

Když už jsem byl naladěn na piva svrchně kvašená, objednal jsem si pivo Bez Saisson z olomouckého Chomoutova. Bezinkové pivo normálně sice vypiji, ale bezová příchuť mne z mých poněkud konzervativních očekáváních poměrně vyrušuje. Brutální bezinku vařil např. svého času Krmelín. V chomoutovském případě se však jednalo o úplně o něco jiného. Pivo bylo koncipováno jako Belgian Ale s EPM 13°, což je na Belgii přece jen o něco slabší kalibr. Nechyběla prosakující nasládlost i jemná „indulona“ v chuti. Bezinky nebylo skoro vůbec cítit, ale určitě stimulovaly výslednou chuť. To se povedlo.

Ten den jsem si v Kurnikšopěhospodě opravdu pochutnal.