Slezská Ostrava není rozhodně pýchou krajského města.

Průmyslová kontaminace, zdevastovaná příroda, vyloučené lokality. Pamatuji na rodinný dům našich známých v Hladnově. Neutěšené okolí, šlam na zahradě, nad hlavou nám tam až do roku 1974 jezdily vozíčky s uhlím.

O nic hezčí není ani Koblov, Muglinov a už vůbec ne město duchů Hrušov. V Michálkovicích je alespoň ZOO.

Ze zmíněných městských čtvrtí trochu vybočují Heřmanice. Jednak se v nich nachází věznice, kde svého času působil náš nejslavnější politický vězeň Václav Havel, ale hlavně na území Heřmanic se v současnosti nalézají hned dva minipivovary.

Ten novější Troll vaří v areálu někdejšího dolu Rudý Říjen a v prostorách prodává pivo pouze v PET láhvích. Podle mých zkušeností a dalších referencí z odborných kruhů má Troll za poměrně krátkou dobu své existence docela dobrou pověst.

Prvním pivovárkem v Heřmanicích byl však Heřmanický pivovar instalovaný v místní restauraci Beseda. Zařízení pochází z Dolního Sklenova. V tomtéž pivovaru se též vařily prvotní várky pro Besedu a to po dobu několika let.

Dnes už je Heřmanický pivovar naprosto soběstačný a funguje bez jakýchkoliv problémů.

Tento týden byly již hospodské zahrádky otevřené, tak jsem vyrazil na inspekci. Světlá jedenáctka slušná s intenzivním chlebovým dozníváním. O poznání jadrnější byla o něco tmavší dvanáctka. Měla v sobě jakýsi štych divokosti a nespoutanosti, možná bych ale přece jen více ocenil učesanější charakter.

Tmavá 11° průměrná, trochu karamel, ale jinak docela hořká. Zajímavá byla i Citra, což jsem pochopil jako single hop, dle referencí spodně kvašený IPL. Když se chmelení nepřekombinuje, tak i americký chmel může být celkem přínosný.

Posezení na kuřácké zahrádce bylo docela příjemné. Jen mne trochu mrzelo, že převážná většina hostů popíjela soutočný Ostravar. V Heřmanicích bude asi ještě nějakou dobu trvat, než se prohloubí vlastenecké cítění obyvatel. Možná by stačilo z pípy Ostravar odstranit. Podobnou cestou šly Vojkovice, Sklenov i Rohov. A nikdo si nestěžoval……