Úryvek ze starého vtipu, který je dneska v zájmu politické korektnosti zakázaný, neboť si dělá legraci z bezzubých lidí.

V roce 1981 jsem získal informaci, že ve Žďáru nad Sázavou čepují pivo Rychtář, které jsem osobně poznal až o 4 roky později.

O toto město jsem začal mít zájem až poté, co jsem se dozvěděl, ze tam konečně otevřeli nový pivovárek. Podle int. stránek to vypadalo, že minipivovar Revolta zásobuje přinejmenším polovinu hospod ve městě. Avšak nejspíš tomu tak není. V Pubu na Nádražní ulici místní pivo netočili. Jen PU a Kozla. O kus dále mne celkem mile překvapila přítomnost Chotěboře. Avšak byl jsem ve službě. Nejdřív povinnost – potom zábava.

Café Revolta se nalézá hned vedle stejnojmenného pivovaru. Již podle názvů podnik vypadá spíše jako kavárnička nebo bar, avšak čtyři pípové kohouty u pultu nepřipouštějí žádné pochybnosti.

Začínám světlou 11. Pivo ne úplně hořké, avšak velmi přátelské. Podobnou zkušenost získávám i u 12 s názvem Dacan. Nejvíce mne však potěšil revoltovský Ale 12. Chutný, dostatečně nahořklý s otevřenou chutí a středním dozníváním. Takovýto mok by šel popíjet celé odpoledne. K zakousnutí trhané vepřové v sádle a na place příjemná a efektivní obsluha.

Jediným rušivým elementem byl známý servírky, který v lokále plánoval, jak zavraždí svou nezdárnou choť, zasype ji vápnem a zakope na zahradě.

Věřme, že to byly pouze hospodské řeči.