Bahno může být léčivé nebo naopak morální. Někdy se tak rovněž přezdívá pivu.

Pardubické nádraží bylo v 70. letech proslulé svou moderností. V jeho areálu se nalézalo mimo jiné i kino.

Pivovárek Bahno přímo na pardubickém nádraží funguje asi dva nebo tři roky. Loni v zimě jsem se tam v jeden čtvrtek kolem 16 hodin stavoval. Bylo však beznadějně zavřeno. Na zamčených dveřích jsem ani nedohledal žádnou informaci o provozní době. Marné byly i mé pokusy dovolat se na telefonní číslo, které jsem našel na stránkách pividky.cz. Takže další záhadný pivovar „Na mýtince“ ?

Minulý týden jsem však měl štěstí. Kolem 11 hod. jsem stanul přímo v interiéru minipivovaru Bahno. Prostory pro mne nebyly vůbec neznámé. Přesně v těchto místech se po celá desetiletí nacházel nádražní bufet. Snad naposledy, nejspíš krátce před jeho uzavřením jsme tam v pozdních večerních hodinách popíjeli s jakýmsi mladým delikventem, který zrovna odjížděl někam do vězení. Na čepu byl tenkrát medově sladký Pernštejn.

Interiér někdejšího bufetu se skoro nezměnil. Kuchyně a výdej jídel jsou nejspíš navždy zrušeny, zachoval se pouze výčep. Na čepu byly inzerovány čtyři druhy bahenských piv. Pilsner bohužel došel a narážet se bude až odpoledne. Tak si jej dám alespoň v lahvi. Celkem zakalený, nepříliš hořký. Takový minipivovarský standard.

Podobně na mne působil i místní ejlík. Tmavá IPA byla rovněž řemeslně dokonalá, ničím mimořádným však nepřekvapila.

Nádražní pivovar je velice dobrým počinem. Mimo jiné atraktivizuje železniční dopravu. A to v době, kdy dochází k plošnému úpadku nádražích restaurací. Navštivte Bahno! Zpříjemní vám cestování.