Ten den mi odpadlo hraní v Havířově. Přesto jsem se do oné lokality odpoledne vydal.

Mou první zastávkou byl Český Těšín. Kousek od nádraží jsem zahlédl u jednoho baru logo piva Baraba. Dle obsluhy se jednalo o místní pivo z Českého Těšína. Po telefonické konverzaci se zasvěceným kolegou jsem však zjistil, že to není tak docela pravda. Dotyčná firma je snad místní, avšak pivo si nechává vařit někde jinde, jedná se tak o tzv. pivovar létající.

Samotný světlý ležák Baraba se dal pít. Žádnou zajímavou chutí mne však neoslovil. Vzpomněl jsem si při tom na někdejší Sachsenberg, což byl podobný případ.

Restaurace U Balona je již dlouho zavedeným podnikem. Navíc tam od roku 2014 hostí Slezský Pivovar – který byl otevřen jako druhý v Havířově. Jejich světlý Štajgr, když jsem na něj náhodou někde narazil, mi chutnal. Avšak v sobotu se mi zdál opět skoro bez chuti. Dvanáctková hustota tam byla, ale jinak skoro žádná chuť. Že bych onemocněl ageuzií, zděsil jsem se. Pak jsem si dal malou Ipu a ještě jednu Ipu New England, Tam byly naštěstí chutě v pořádku, jen mi mi obsluha tvrdila, že NeIpa je vařena z ovesných vloček.

První Havířovský Minipivovar je umístěn hned naproti Balona.  Celkem příjemné posezení, pohotová obsluha. Začínám devítkou. Na žízeň slušná, ale Letuška z ostravského Aera mi chutná více. Jedenáctka je bez senzorických chyb, ale chutná mi skoro stejně jako Baraba nebo Štajgr. Dvanáctka je jenom o kapku hořčejší.

Na internetu jsem ještě hledal informace o Milveru z Venuše, ale na jejich stránkách se objevila reklama nějaké optické firmy.

Jsem rád, že pivovary na Karvinsku existují, po mé poslední návštěvě se však trochu obávám jisté chuťové unifikace.