Našel jsem na internetu zajímavý článek o nedávném sociologickém průzkumu ohledně konzumace piva v naší zemi.

Anketa proběhla na zhruba 950 členném.vzorku populace, čili je otázkou, zdali je tato oslovená skupina dostatečně reprezentativní a jestli opět nedošlo k nějaké nepřípustné, leč praktikované prefabrikaci.

Samotné výsledky nic moc. Až se divím, že máme stále pověst pivařské velmoci. Vysokoškoláci prý dnes vypijí jen asi šest piv týdně. Nostalgicky vzpomínám na mé vrstevníky z VŠB v 80. letech a na hučící knajpy U zlatého lva ci U mamy. Tam to tenkrát vypadalo na nejméně šest kusů na posezení. A chlastaly i akademické kruhy. Poblíž pražské AMU se naléhala vykřičená čtyřka U svině, kde občas probíhala i výuka.

S nižším vzděláním údajně spotřeba roste. Běžní lidé totiž většinou neřeší pičoviny a uvědoměle se věnují konzumaci našeho národního nápoje. V dotazníku u článku přiznává vypití vice než 13 piv týdně 28,7% čtenářů. Ve stati nechybí samozřejmě obligátní strašení pijáků údajnou nezdravostí chmelového moku. Lékaři prý doporučují pouze maximálně 1 pivo denně. Přesně jak říkal Benjamin Franklin (to je ten pán, který je zvěčněný na stodolarové bankovce)“Na světě je více starých pivařů, než starých doktorů“. I já bych mohl po skoro 40 letech aktivního pivařství povidat….

Znepokojivé je, že k pravidelnému pití piva se.hlásí pouze 59% žen. Asi to má něco společného s pověrami o štíhlé linii nebo vštěpovaným stereotypem, že maminky pivo nepijí.

Nakonec největší zajimavost. V čele výzkumu stojí sociolog Jiří Vinopal (pivovar a vinopalna).

Podle toho se celý článek může zdát jako povedený hoax.