V baru jsem dal dva Bitburgery a spěchal jsem do jídelny, kde se mi v lednici chladily dva německé speciály.

Bourbon barrel bock byla opravdová lahůdka  která však připomínala spíše inzerovaný bourbon než samotné pivo. V moku jsem cítil potažmo i stopy vanilky nebo puškvorce, toto však pramenilo vše z faktu, že se jednalo o poctivý a důkladný barrig. Ani jsem nedefinoval, zda je ono pivo kvašené svrchně nebo spodně.

Jako nepříjemné intermezzo mi přinesl slovenský kuchař sklenici s petkovou krušovickou 12. Myslel si určitě, že mne tím potěší, tak jsem již z taktu nemohl odmítnout. Samotné Krušovice jsem vzal cca před 9 lety trochu na milost, neboť přece jen demonizovaný Heineken ošetřuje tuto značku o poznání lépe než předchozí Radeberger, avšak chuťový zážitek byl i tak příšerný. V břečce jsem výrazně cítil shnilá jablka.

Jako spásu jsem si rychle otevřel Baltic Tripel z pivovaru Insel Brauerei na ostrově Rujana. Truňk to byl věru mocný, měl celých 9,5%. Mělo se jednat o imitaci belgického stylu, avšak já osobně jsem postrádal nějaké asertivnější vedlejší příchutě. Na druhé straně obsažený alkohol vyčníval až příliš. Nicméně jako poslední kus večera se to pít dalo.

Piva splnila svá poslání a já tu noc spal klidně i bez prášku.