Určitě znáte ten pocit. Já, ač nekuřák jsem vždycky rád načínal novou krabičku cigaret.

Nevím, jestli je to tak i dnes, ale vždy jak celofánový proužek hladce klouzal po obvodu krabičky, dostavoval se u mne krásný pocit libida. Jako že vše je něžné, bezproblémové, přátelské a bez omezujícího tření. Bohužel, nirvana trvala jen krátce, neboť krabička nebyla přiliš velká.

Další mou vášní je pukání. Plastové obaly se vzduchovými bublinami sloužící k ochraně zboží. Ta slast – stlačit plastový bumbolec mezi dvěma prsty a způsobit mikroexplozi. Napětí povolí a pukající člověk se cítí opět blíže vysněné svobodě. Navíc pásy obsahují spoustu bublin a tak pocit blaha bývá mnohem delší a variabilnější než při klouzání. Jedná se zřejmě o docela tradiční aktivitu, za která se vyvinula i některá česká příjmení. Například můj bývalý spolužák se jmenoval Pukovec.

Mám takovouto vysněnou představu:

Rozměrná krabice je obehnána dlouhým celofánovým proužkem. Uvnitř je prostor vysílán bublinovými obaly. Avšak ještě než začnete pukat, podívejte se na obsah balíčku. Poctivé, ušlechtilý a chutne pivo……

Da.