Přesně tak mi to řekl výčepní jedné ochutnávkové pivnice, když došla řeč na nové pivo Volby sládků.

Asahi chce stejně jako onehdy SAB Miller či Heineken ukázat svou přívětivější tvář. Tentokrát se nadnárodní společnost nespokojila s pouhou nárazovou výrobou nějakého speciálu, který by se tvářil jako alternativní, leč přímo oslovila drobného pivovarníka Matušku, který se v poslední dekádě dostal do povědomí českých pivařů jednak coby výrobce chutných moků a také jako šroubovatel vysokých cen piva. Dnes je již Matuška, co se týká cen někde ve vyšším průměru a jeho příkladem se začínají řídit mnozí minipivovarníci. Podle mého názoru chtít za sedmičku piva v obchodě přes 100 Kč je silná přeháňka.

Avšak stále zde teoreticky máme volný trh a volné ceny. Stát stále zvyšuje různé daně, které samozřejmě musí v konečné fázi zaplatit spotřebitel. Avšak i přesto, že je u nás skoro 460 pivovarů, z čehož ty velké mají stále velkou převahu, občas je třeba ukázat nějaké smířlivé gesto. Paní sládková z Pilsner Urquell se spojila s Matuškou z Broum a vytvořili společně Český ležák. Připomíná mi to historickou Svatováclavskou smlouvu z roku 1517, kdy se mimo jiné šlechta s měšťanstvem dohodla na úpravě Várečného práva. Co je tím sledován?. A opravdu Matuška zradil?

Stejné dilema byla domnělá a komunisty odsuzovaná „zrada“ Waldemara Matušky, který v roce 1986 emigroval do USA. Ale nezabývejme se konspiračními teoriemi a pojďme tento mezitřídní hybrid ochutnat. Použité americké chmely jsou patrné již ve vůni. Dál mok chutná naštěstí již jak ležák v lepším průměru. Neočekávejte nějaké typicky české prvky jako „hlínu“ apod. ani výraznou dochuť. Jinak je však Český ležák s americkým chmelem celkem pitný. Překvapí i lidová cena. V ostravském ALVI chtěli za 4 dcl jen 28 korun, což je při současné pivní inflaci skoro zázrak.