Asi po dvaceti letech jsem navštívil ostravskou ZOO.

Tam se to ale změnilo! Od roku 1978 jsem byl v naší ZOO asi jen 10x, proto mé nejintenzivnější vzpomínky mapují časy 60. a 70. let, kdy jsme tam s rodinou jezdívali několikrát do roka.

Tak předně vstupné. Pamatuji si, že kdysi bývalo kolem 5 korun. Dnes 80. Hned u vstupu je jezírko s plameňáky. Jedna z mála věcí, které zůstaly na svém místě. Cesty jsou lemovány poutači a cedulemi. Populární hospůdka „U medvědů“ zmizela, areál však nabízí kebaby, thajskou kuchyni, hamburgery atd. Zdalipak se ještě vyrábí sladká a lepkavá cukrová vata? Na špejli stávala 1 korunu, ale rodiče mi ji kupovali jen velmi neradi, neboť jsem se z ní vždy řádně zaprasil.

Zmizely klasické houpačky, avšak zůstal zachován výběh pojatý jako dětský koutek s kamerunskými kozami. Pavilony opic nebo šelem zůstaly při širší specializaci zachovány, vzniklo mnoho objektů nových. Přišel bych tu v létě, kdy je zpřístupněno třeba i místní safari, demotivují mne však davy návštěvníků.

Pohled na Michálkovice a Heřmanice je velmi neutěšený. Kontaminovaná půda, vybydlené lokality, opuštěné objekty šachet. Příliš vzhledně nevypadají ani místní rodinné domky. Jedinou oázou klidu a bezpečí v dané oblasti je hospoda s pivovarem Beseda.

Zahrádka bez obsluhy (při teplotě -1° není divu), uvnitř teplo a útulno. Na oběd bych si dal normálně smažený sýr, ale tentokrát mám chuť na nějakou specialitu. Mou volbou je tzv. „heřmanický kotlík“ a celkem si na něm i pochutnám. V kotlíku se nalézá slušná porce panenské svíčkové, opékaný brambor, anglická slanina a smetana s tavenými tvarůžkami a česnekem. Za 169 Kč porce, se kterou se běžný jedlík docela trápí. Objednaná Heřmanická 12° je mi donesena za pár sekund vzorně natočena v předpisové teplotě a není ani přehnaně sycená. Nižší hořkost a charakteristický „kvasnicový předek“. Pivko více sladové než chmelové, leč poměrně chutné.

Velice mile mne překvapila tmavá 11°. Nerazí v ní zbytečně karamel, chuť je jemná a nevtíravá. Dalo by se mluvit i o jakési neutralitě, ale v tomto případě by mi to vůbec nevadilo. Mok nikomu nenadržuje a každý si z něj může vybrat, co sám chce. Je naštěstí z čeho.

Závěr patří silákům. Ochutnávám polotmavý 17° speciál „Revoluční“. Tam už je zvýšený obsah alkoholu, který se projevuje charakteristickou nasládlostí cítit. Až po prokousání (propolykání) se začátkem sklenice se dostaví výraznější a docela komplikovaná chuť, která by ale šla přesněji definovat až po několika pečlivě vychutnaných kouscích. Cena 35 Kč za půllitr není nikterak závratná, ale alkohol dělá své. Možná někdy jindy.

Tak ještě pár petek na cestu(1,5 l za 80 Kč) a ujíždím domů. Je to také Slezsko, ale mnohem malebnější,.