Včera bylo venku krásně, i když trochu chladno. Chtěl jsem jít pěšky z Hlučína do Martinova, tam si dát v Garáži pivo a nakonec navštívit  novou Hasičárnu v porubském 7. obvodu.

Z Darkoviček jsem vyjel autobusem linky 56. Na hlučínské autobusové stanoviště je to tři stanice. Pak měla následovat pěší cesta do Děhylova a následně do Martinova. O to větší bylo mé překvapení když jsem zpozoroval, že autobus vjíždí do Ludgeřovic. Přejel jsem tudíž mou zastávku, čímž byl poškozen můj prvotní plán.Náhoda nebo falešná hra podvědomí? Vystoupit a vracet se už nemělo cenu. Tak jsem poslušně dojel do přívozské Kurník šopy.

No nic, řekl jsem si. Když už jsem tady. A hle! Od jednoho stolu na mne mává pivní kolega Karel, kterého jsem už asi rok neviděl. Tak to si dáme nějaké spolu. Je mi doporučen produkt Hoppy Dogu Witek. Krajový název. Vítkovice, rytíř Vítek. Ale také označení pivního stylu: Americký Witbeer. Witbier jako pivo bílé, neboli pšeničné pod tímto jménem pochází z Belgie Americká verze je poněkud odlišná, myslím, že často dopadne tak, jak si ji představuje samotný sládek. V případě Hoppy Dogu se dílo podařilo. Žádný obligátní banán, jen poctivé zrno a vedle aromatického chmele i jasná příchuť zázvoru. Možná se pivo mohlo označovat jako Ginger Wit. Jinak velice chutné.

Karel se však ve výběru trochu seknul. Objednal si velkou ipu od Dejfa 15° Yellow Submarine, která mu vůbec nechutnala. A opravdu. Kapalina připomínala spíše ovocný mošt. Jablka s citrusem a trochou mrkvové šťávy. Po čase prý i doznívání po shnilých bramborách. Svrchňáky mohou být trochu ovocné, ale určitě ne tolik. Karel si jistě za svých 65 Kč představoval něco lahodnějšího. No co. Občas se něco nepovede…

Dále jsem si dal Milk Stout z pražské Sibeerie. To je létající pivovar, který se údajně usazuje, aby v jeho prostorách mohly vařit jiné létající pivovary. Myslím, že je to trochu medvědí služba. Jinak stout docela sladký (ostatně se jmenuje Sweet Baby Jesus), na „Milk“ mohl být jemnější a pěna mohla být stabilnější. Některé chuťové zajímavosti výrobku mohou být možná zapřičiněny faktem, že tato 13° je vykvašena jen na 4,3% alkoholu.

16°Red Bock z Kozlovic je poplatná danému stylu. Mok robustní, který v zimě zahřeje a v létě brzy opije, avšak oproštěn od zbytečných degustačních nuancí. Zkrátka když si chci dát něco silnějšího navíc v krásné tmavorubínové barvě, sáhnu po Red Bocku.

Seděl jsem v Šopě asi hodinu a půl a probral s Karlem spoustu pivních otázek. Ale už jsou čtyři pryč a já musím do Hasičárny.

Pivu zdar!