Cesta od hl. nádraží v Hradci Králové do centra k Velkému náměstí není vůbec atraktivní.
Po cestě jsem narazil pouze na Gambrinus a Staropramen. Snad jsem mohl uhnout do nějaké boční uličky. V centru to už začalo být trochu zajímavější. Uviděl jsem logo Klášteru. A hned dále velice slibnou budovu s nápisem: Pivovarská brána.
Nabídka piv slušná. Vedle krumlovského a vrchlabského též dva druhy, které jsem doposud neznal. Gočár a Kotěra. Dle nápojového lístku tyto moky pocházejí z Břevnova, číšník mi však prozradil, že v současnosti je pro tento podnik speciálně vaří nový Měšťanský pivovar přímo z HK. Pivo nebylo zlé, ale ten pravý Klenot mi tedy chutnal více. Ještě ochutnám krumlovskou 12°.
Konzumuji a rozhlížím se po lokálu. Paráda. Dřevěná podlaha, stylově oprýskané židle i stoly z tmavého dřeva. Tudy určitě kráčela historie. Lokál vypadá jako z konce 1. světové války, ale není ničím zbytečně stylizovaný. Skončila doba obědů a v nabídce už jsou jen italské ravioly, které se mi do těchto prostor příliš nehodí. V jídelníčku se nalézají lákavé pivní chuťovky, z nichž snad nejatraktivnější je pivní sýr se sardelkou. Personál je však nekompromisní. Ostatní jídla až ve 13.30! Proboha, proč? O půl jedné odpoledne jsem v lokále skoro jediným hostem a myslím, že by nepříliš vytížený kuchař mohl vytáhnout sýr z lednice. Někteří „podnikatelé“ mne dodnes překvapují. A myslím si, že bohužel za to dnes už nemůže někdejší socialismus. Prostě nám roste nová generace ignorantů.
Jinak se mi ale v Pivovarské bráně velice líbilo a její návštěvu mohu jen doporučit. Ale určitě až po půl druhé!!
To je tedy přístup k hostům
Je tam,nebo má tam být někdy minipivovar?
Neptal jsem se, ale zatím pro ně pivo vaří jiný subjekt, takže nevím.