Zatímco v sousedním Štramberku a v Kopřivnici jsem prakticky strávil část svého mládí, do Ženklavy jsem se vydal úplně poprvé.

Štramberské nádraží znám důvěrně. Pak následovala celkem atraktivní cesta motorákem přes les. A v nepříliš pohostinné pustině v zemi upevněná cedule Ženklava. Chyběla jakákoliv směrovka kudy do vesnice. Kolem nikdo, koho by se bylo možno optat. Tak jsem vyrazil snad jedinou možnou cestou. V dálce se rýsovala nějaká stavení. To by mohla být Ženklava. Ale co když je to Pstruží nebo Lichnov?

Naštěstí jsem rychlým krokem asi za 20 minut dorazil do ženklavské Obecní Hospody. Tam mne poslali do minipivovaru Zenke ještě zhruba další kilometr po asfaltové silnici. Budovu výčepu jsem zahlédl pak již brzo. Podnik je zatím tajnůstkářský. V době mé plánované návštěvy neměl ještě hotové internetové stránky a nedohledal jsem ani telefonní kontrakt. Naštěstí bylo otevřeno. V interiéru dva místní alkoholičtí troskiči a příjemná mladá servírka. Tak si dáme světlý ležák.

Pivo bohatě pěnící s přírodním řízem výrazné hořké chuti. Pátral jsem po nějaké druhoplánové vychytávce, ale marně. Nějaká následná vůně tam sice byla, ale nic takového, co by sofistikovaného pivaře příliš zaujalo.

Od vedlejšího stolu se ke mne přihlásil host. Vida, jaká náhoda. Je to sám ing. Kozel – legendární sběratel pivních etiket. Byl zrovna na sobotní objížďce po lašských pivovarech. Pivo prý překvapivě moc nepije, ve svých pivně- geografických znalostech je však nepřekonatelný. V současnosti údajně vlastní více než 425 000 kusů pivních nálepek z celého světa.

Polotmavá 12°je rovněž standardní. Opět na můj vkus více karamelu, než je zdrávo. Jinak ale slušné. Přichází majitel, který přináší ing. Kozlovi nějaké své etikety. Zdá se mi, jako by se jednalo o samotného nájemce hospůdky Na samotě u lesa. Kusé informace na netu, o jeho pivovarnictví se nedá nic bližšího dozvědět ani na místním Obecním Úřadě, informace podává velice lakonické a zdá se, že i já osobně ho obtěžuji svými dvěma pivními knihami, které jsem se rozhodl  mu jako novému minipivovarníkovi darovat. Tady by asi komunikace vázla. Kupuji ještě dvě svrchně kvašené petky a sběratel Kozel mne odváží zpět do Ostravy. Ušetří mi tak dobrodružný návrat na izolovanou železniční stanici.

Takže Zenke dobré, jen by to chtělo trochu vylepšit komunikaci s potenciálními zákazníky.