Naše ztroskotaná loď uvízla v říčních docích a já naštěstí po pár dnech odcestoval do Německa.
S návratem domů jsem nikterak nespěchal. Po cestě jsem měl totiž možnost navštívit Düsseldorf – domov posledního mnou nepříliš probádaného pivního stylu „altbier“.
Do velkoměsta jsem dorazil vlakem kolem 9.30. V plánu jsem měl navštívit 3 – 4 místní pivovárky vařící altbier a odcestovat autobusem do Prahy v 19.00. Hned na nádraží mi vstoupila do cesty hospoda. Nádherná nádražka. Výčep, stoly a obrovský dřevěný sud, kolem nějž se dalo posadit na jedno „čekací“. Na čepu můj první životní německý alternativní „altbier“ Frankenheim. Kvalitní mok. Automaticky čepují do čtvrtlitrových skleniček a logo pivovaru velice připomíná naši Mattoni (orel či jiný dravec a dokonce myslím shodný letopočet založení 1873).
Vyrážím do centra. Ačkoliv na můj skoro celodenní pobyt v Düsseldorfu mám velmi příjemné vzpomínky, musím s podivem konstatovat, že Düsseldorfané se buďto ve svém domovském městě neorientují, nebo cizincům záměrně lžou. Asi třikrát jsem dle různých instrukcí místních občanů vyrazil do Altstadtu a pokaždé se vrátil na nádraží. Nakonec jsem použil MHD.
V centru města už bylo fajn. Hned zkraje jsem objevil nádhernou pivovarskou hospodu se značkou Uerige. Zrovna otvírali, ale večer tam může být docela hučák. Další v pořadí je pivovar Zum Schlüssel (U klíče). Rozlehlý podnik se stylovými vrchními v těžkých zástěrách a tužkami za uchem. Na čepu jen jeden místní altbier točený do čtvrtlitrů. Vrchní se neptají, roznášejí pilně piva a jejich počet značí na pivní tácek. Účtují osobně na počkání bez složitých počítačových účtenek a EET.
V jiné knajpě zase čepují altbier od Schumachera. Je to už moje několikátá značka, tak si všímám chuťových nuancí. Schumacher je trochu sušší, takže pro mne lahodnější. Jinak jsou „alty“ celkem zakulacené, nepříliš hořké, svěží se skoro nulovým dozníváním. Pivo je kvašené svrchně, ale pro jeho výrobu je používáno speciálních kvasnic, které pracují paradoxně při nižších, skoro „ležákových“ teplotách. Proto je chuť altbieru kultivovaná (v některých případech možná až příliš) a nejvíce připomíná spodně kvašený Vídeňský ležák. V téže hospodě jsem svědkem narážení. Soudek, který vypadá jako dřevěný (což nevím jistě) se narazí čepem s pípou asi jako ve středověku. Bečka asi bývá přírodně chlazená neboť ji speciální kladkou tahají přímo ze sklepa. Možná, že venku potkám i koňský povoz ledařů.
Naproti je Irish Pub. Normálně bych tam nelezl, ale logo mne upozorňuje na další značku. Schlösser. Oproti Schumacherovi více sladové a trochu z něj trčí kvasnice. Jinak dobré.
Před jedním bufetem si všímám značky Gatz. Servírka mi přinese rovnou půllitr. Je to divné, ale příliš mi to v této verzi nejede. Navíc Gatz mi trochu připomíná o něco kultivovanějšího černého Kozla. Všude, kam vejdu má pivo příjemnou teplotu, přírodní říz bez excesivních bublin a je radost je pít.
Pivovarská hospůdka U lištičky Zum Füchschen už není tak stylová jako Uerige nebo Schlüssel. Nedostatečná útulnost je však plně kompenzovaná kvalitou moku. Füchschen Alt je opět hořčejší verzí düsseldorfského stylu. Takže ještě jedno, prosím!
Pivovárek Kürzen otvítá až ve 14.00, což je na toto pivní město hodně pozdě. Nestačím však ani usednout a už mám sklenku před sebou. Slušné, ale Lištička byla lepší.
Odhaduji, že mám čas ještě na jednu provozovnu. Říkal jsem původně 3-4? Já bláhovec! Toto už bude můj devátý podnik! Do pivovarské hospůdky Alte Banhoff musím asi čtyři stanice tramvají. Ale stojí to za to! Na závěr ten nejlahodnější altbier, který jsem toho dne pil. Podnik dle informací funguje asi od roku 1992 a lokální „altbier“ je tam takový modernější – minipivovarský. Celkem je v něm cítit i chmel a hlavně má dlouhé chlebovité doznívání, které vždy potěší. Hospůdka je taky pěkná, takže dávám hned tři kusy. Škoda, že nemají lahváč.
Jak jsem začal, tak také končím. Na nádraží u talíře bramboračky a sklenky Frankenheimu. Je třeba jet domů, i když se mi moc nechce. Ten den jsem v přepočtu urazil asi 17 čtvrtlitříků a kupodivu končím náročný den skoro úplně střízlivý.