Tentokrat jsem priplouval do rodneho mesta Josefa Grolla pripraven.

Vedel jsem uz, ze pivovarska hospoda zavira odpoledne ve dve a otvira v pet. Bohuzel, bylo zavreno uz v 13.45. Prosel jsem se po Vilshofenu a hledal radnici. Ve stejne budove se totiz nalezalo i turisticke informacni centrum. Mel jsem v planu zeptat se na slavneho rodaka a zkousel jsem si opakovat slovicka, ze bych se pripadne zeptal i v nemcine. A opet jsem se u informaci setkal s bizarni otviraci dobou, coz bude asi mistni specialita. V utery, stredu a ctvrtek ma kancelar otevreno 13 – 17 hod., v pondeli a patek 8 – 12. Byl patek 14.30. Uvazoval jsem o zakoupeni lokalnich lahvacu a navstivil mistni supermarket Penny. A zase vydup. Zadny Wolferstetter, jen Beck‘ s, Wartsteiner a jine globalni samosery. Tak jsem zaskocil na predzahradku restaurace Golden Lamm. Posledne mi tam tmavy psenicnak docela chutnal. Na cepu nebyl pilsner, tak jsem si objednal Wolferstetter Edel Hell.A veru zadna slava. Uz na pohled pivu chybela jiskra, teplota nedostatecna a chut skoro zadna. Kdyz jsem dopijel, ucitil jsem dokonce zarodek nakyslosti. Fujteibel! Takova pekna knajpa a takovy paskvil na cepu!.

Pet minut po pate jsem zavital do pivovarske hospody. Vchod byl otevren, ale uvnitr nikdo. Vycep totalne opusteny. Zapolil jsem s nutkanim si pivo natocit osobne. Vycepni nastesti zahy prisla. Opet zadny pilsner, jen Hell, weizen a dunkel. Pivo tentokrat natoceno v mnohem lepsi kvalite, ovsem opet zadna zajimava chut. Mozna prave proto Josef Groll v roce 1842 opustil rodinny podnik a rozhodl se experimentovat v Cechach. Jak to po letech cele dopadlo se muzete docist tady, v prvni kapitole me knihy Ceska pivni valka aneb hledani ztraceneho piva s nazvem Prirozena smrt Josefa Grolla.

Takze Vilshofen nic moc. Nekdy je ale nutno nadradit ziskane vedomosti pripadnemu degustacnimu zazitku.