Na letošním pivním festivalu v Českých budějovicích jsem ochutnal Red Ale z nového minipivovaru v Kunraticích.

Pivo se jmenovalo Muflon. Nedavno jsem U Segala uvidel par petek ze stejne provozovny. Nu coz. Tak ochutname nejake lezaky. Jedna litrova petka stala celych 100 korun. Veru pohanske ceny. Snad to za ty penize bude stat.

Polotmava dvanactka byla docela chutna. Podobna uroven jako jejich Red Ale. Mok horky se standardni pivni chuti. Ale nebyl prechmeleny a v amberu nebyl citit pouze karamel. Nejvetsi radost mi vsak udelala svetla jedenactka. Z uslechtile chuti jeste vystupoval jakysi degustacni „ventil“, ktery povznesl chut nefiltrovaneho lezaku na uroven tech nejsofistikovanejsich spodne kvasenych piv. Nadherna nevtirava, komplexni vune. Tak nejak chutnaly v 80. letech nekdejsi Svijany. Je tezko uveritelne, kam az tato dnes proflaknuta znacka dospela. A vubec. Tenkrat to byl ridci standard mnoha ceskych piv. Natoceny pullitr vonel a oblazil pijaka nejen alkoholem, ale i krasnym degustacnim zazitkem. Podobny byval snad i Klaster a pak i nektera severoceska piva. Napada mne, ze treba i Regent.

Je zbytecne brecet nad rozlitym pivem. Je dnes u nas vice nez 400 pivovaru a mnohe znacky jsou velice chutne. A to i v ramci nepreberneho mnozstvi ruznych stylu. Chcete-li vsak vedet jak chutna citankovy chutny neprilis alkoholicky lezak, kupte si Muflona 11.

Pevne verim, ze se nejednalo pouze o nahodnou varku.