V hospode u Lipy v Novem Sadu sedel krome mne jediny host.
Sedel u sveho pullitru a sledoval televizni prenos fotbaloveho zapasu. Dal jsem si jedno cerne a stamprli medove rakije. Celkem sila. Koralka sladka, kalna, ale mela docela grady. Druhy host se evidentne pokousel o kontakt. Na dalku [ asi 4 metru] si se mnou pripijel a nakonec neco povidal servirce. Z posunku jsem vysledoval, ze mi chce koupit drink.
A samozrejme to tak opravdu bylo. Dal jsem si jeste jednu medovou a pak uz nezbyvalo, nez si prisednout. Srbsky stamgast se jmenoval Daniel a byl nejen fotbalovym fanouskem, ale tez milovnikem piva a domovaricem. Hned si bylo o cem vykladat. Bohuzel jsem nemel mnoho casu, tak jsem prijal pouze kratke pozvani do nedalekeho pubu Lager & Wine. Zjistil jsem, ze necely rok uz v Novem Sadu funguje dalsi minipivovar. Jmenuje se Zbir. Udajne je Novy Sad nejpivnejsim srbskym mestem. Kam se hrabe Belehrad!
Lezak od Zbiru se mi zdal zpocatku zajimavy, pozdeji jsem vsak vysledoval stopy jakehosi octoveho kvaseni. Mozna, ze uz byl na pokraji sve expirace. Cerna IPA vsak byla chutna. Zbir se pry behem kratke doby sve existence stal velice oblibenym mokem a nestaci varit. U pivovaru ma pry i svoji hospodu, ktera ovsem prozatim funguje jako klub.
Nic naplat. Je cas se vratit do prace. Daniel zna z ceskych piv jen par obvyklych znacek vcetne Bernarda. Chtelo by to mu rozsirit obzor. IPA je totiz v soucasnosti v Srbsku modni zalezitosti a hlavne neni lezak jako lezak.