V Bratislave jsem mijel zajimavy obchudek s potravinami z vychodni Evropy. Zvedavost opet zvitezila.
Nesledoval jsem nic jineho nez regaly s pivy. Vida! Dalsi setkani se Zigulivskym.A tech druhu! Etikety lakave, ale nedam se zmast!Kousek dale jsem uvidel pivo, ktere jsem nemohl nekoupit. Prave Sachtorske, cili hornicke. Obrazek mladeho usmivajiciho se havire a rusky napis „Pivo pro pristi muze“.Rovnez jsem z nalepky vycetl, ze se jedna o originalni karagansky recept. Kdo tento skvost vyrabi? Neni napsano, jen latinkou tistena nemecka poznamka, ze je vyrobek plnen pro firmu Monolith z Rothu. Dale napis Pivo v latince, v azbuce, Bier, Beer a Syrasy, coz je psano rovnez cyrilici takze to muze byt mongolsky nebo kazassky. Po zadani fonetickeho prepisu slova Syrasy mi vypadl nejaky nesrozumitelny text.
Dost uz bylo zahad! Budeme degustovat. Pullitrovou lahev jsem otevrel o dverni panty [mel bych si uz konecne koupit otvirak] a privonel. Nic moc, ale na druhe strane ani nic odpudiveho. Chut byla kombinaci neutrality a nekdejsi chuti ruskych piv. Asi nakonec opravdu receptura z Karaganu. Bylo i citit uvedenych 5,5 procent alkoholu. Pred spanim dobre, ale ta etiketa je prece jen mnohem zajimavejsi.
Možná se jedná o kazažské město Karagandy, kolem kterého je mnoho nějakých dolů a v němž je také fotbalový klub Šachťor. V tomto městě jsem dokonce cestou vlakem do Astany před několika lety jednu noc přespal v nádražní ubytovně, kde si dobře vzpomínám, že jsem tak strašně na záchodě sral, že jsem musel alespoň osmkrát spláchnout záchod a se záchodovou štětkou jsem se měl taky co ohánět.
Fajn, tak jsem to nakonec tipoval správně.