Nejak nam z lodniho baru vymizely pullitrove sklenice.

U nas se cepuje vyhradne Bitburger, coz neni sice kdovijake pivo, ale samozrejme, ze jsme mohli dopadnout mnohem hur. Jeste loni se za barem vyskytovalo pivni sklo ve trech verzich, 0,25 l, 0,3 l a 0,5 l. Posledni zminene sklo zmizelo. Pullitrove sklinky na stopce byly dosti neprakticke. Vypadaly zajimave, ale dost blbe se umyvaly a rovnez jejich rozbitnost byla nadprumerna. Pak byly nahrazeny krygly z hrubeho skla. Pullitr tezky, ale sel mnohem hure rozbit. Vypadalo to, ze GCCL konecne nasel reseni. Ale ted jsem v regalech nenasel ani jeden pullitr. To prece vsechno nemohli rozbit. Nebo ze by Americani kradli jako Cesi?

Cisnik mi vse vysvetlil. Ackoliv nase spolecnost se snazi aktivne setrit a snizovat naklady, nekdy je to na ukor kvality sluzeb. Nechapal jsem, jak mohou americke duchodce napajet hnusnym krabicovym vinem. A vida. Letos uz alespon stolni vino v lahvich. K veceri dve sklenicky zadarmo. A tak je to i s pivem. A to pry nejen k veceri, ale behem celeho dne! Proto si tak casto vsichni chodi k baru pro pivo, ktere chlastaji jak Cesi. Jeste kdyby jim tak tocili do pullitru. To by bylo mrtvych!

Je videt, ze i napohled decentni Amici se ridi ceskou lidovou moudrosti „zadarmo az do zechcani!“