Kdyz jsem v lete 2015 v Budapesti objevil ochutnavkovou hospodu madarskych minipivovaru Beersaga, byl jsem nadsen.

V okoli ulice Dohanyi pobliz velke synagogy se nalezalo vice zajimavych pivnich podniku, lec ty otviraly az pomerne pozde. Beersaga mela otevreno od 14 hodin. Po dalsich par mesicu jsem byl v one knajpe pravidelnym hostem a aktivne jsem studoval mistni pivni scenu. Zjistil jsem jak je na tom Madarsko ve vyrobe poctivych lezaku, jake dela vicestupnove specialy, piva tmava i svrchne kvasena. Seznamil jsem se take s lokalnim pivem tresnovym [meggyes], kukuricnym [kukurica] a dokonce i prosnym [koleses].

Beersaga neni utulnou hospudkou a ani si na ni nehraje. Na cepu ma vzdy 10 znacek a v plnych lednicich mnohe dalsi. V soucasnosti nabizi pravidelne pivo z 26 madarskych minipivovaru. Odpoledne byva celkem rozlehly lokal skoro prazdny a tak mne nikdy nic nerusilo v me entuziasticke degustaci. Vycepnimi byvaly vyhradne mlade zeny, se kterymi se dokonce dalo domluvit anglicky [to v Madarsku neni samozrejmosti]. Obcas mne trochu deskoncentrovalo, ze si servirka po natoceni pullitru odskocila vytrit podlahu a ja cekal na dalsi prisun zivotodarne kapaliny o nekolik minut navic, avsak dokazal jsem to pochopit. Tak jsme zili s Beersagou ve vzajemne simbioze cele dve sezony.

Kazda idylka vsak jednou konci. A nektera dokonce dosti brzy. Koncem lonskeho roku se za vycepem objevila nova pracovni sila. I oproti predchozim vycepnim se mi zdala dosti mlada. Takova studentka na brigade. A bohuzel to bylo znat i na kvalite obsluhy. Za servirkou prichazeli nejspis jeji ctitele se kterymi zive diskutovala a hostu si prilis nevsimala. Cekal jsem, ze je tam pouze na vypomoc a ze az se v lete do Budapesti vratim vse se vrati do starych, lec osvedcenych koleji.

Bohuzel, pivar mini, management meni. V cervnu jsme se se svadlenkou za vycepem [krasna definice nekvalifikovane vycepni sily] setkal tvari v tvar znovu. Tentokrat piva tocila pomerne v tempu, avsak ta kvalita! Muj oblibeny ejlik Brand Ale jsem obdrzel na hranici pitelnosti. Bud uz se zacinal kazit, nebo bylo v neporadku pivni potrubi. Nechtel jsem jit do zbytecneho sporu, nebot jsem vedel, ze se mladice v pivu nevyzna, coz dava najevo uz svym pristupem. Mel jsem zizen, tak jsem nakonec neprilis zdarile pivo vypil. Trochu jsem si spravil chut Red Ale. Samy chmel, ale alespon uspokojive natoceno. Na zaver jsem si objednal silny Imperial Pilsner Monarchista. Mok solidni, plnotucny, lec nepristojne teply. Slecna totiz zrovna preprahla kegy a tak se pivo nestihlo vychladit. Ale proc by to mne jako efektivniho zakaznika melo zajimat?

Mou dalsi navstevu Budapesti jsem zacal u Hrabala. Dal jsem si Dalesice a pak jeste psenicne od Purkmistra. Ospala nedelni atmosfera, ale citil jsem se tam dobre. Mozna, ze jsem onoho dne nemel do Beersagy vubec chodit. Byl jsem tam  jedinym hostem a objednal si porter  z minipivovaru Sileny vedec [Mad Scientist] CCP 5. Tak co dal? Hledam vhdnou znacku v seznamu lahvacu. Mozna porter z Foti. Pro srovnani. Nebo nejakou Buzu alias psenku? Co tak se zeptat jestli konecne dostali ten Russian Imperial Stout Romanov? Lahev stoji 1600 HUF, ale rad bych to ochutnal.

Do lokalu vchazi mlady muz a dava se s vycepni do reci. Z jejich rozhovoru identifikuji slova „harom“, „Igen“ a „sor“. Zrejme jde o obchodni diskusi. Nahle zazvoni servirce mobil. Nasleduje dlouhy hovor, behem nehoz slecna korzuje santanem, nekolikrat mne miji bez povsimnuti a ignoruje i mou prazdnou sklenici. Pak mizi do horniho patra, kde postava pred velkoplosnou televizi a stale jeste telefonuje.

Po ctvrthodine to vzdavam. Nechavam na vycepnim pultu tisiciforintovou bankovku [asi 100kc] a odchazim. Dospel jsem k jedinemu moznemu rozhodnuti. Tady mne uz neuvidi! Prezentovane pivovary uz vsechny znam a nechat se ve svem veku frustrovat nemam vubec zapotrebi. Snad se objevim na konci sezony, kdy nejakou znacku zmeni a hlavne jestli zmeni obsluhu.

Mozna priste navstivim v Budapesti hospudku s neatraktivnim pivem, ale s pratelstejsi atmosferou a kvalitnejsi obsluhou.

,