Tentokrat jsem to v Amsterdamu nevzdal a dosel az do vehlasneho pivniho podniku Beer Temple.
Nebylo to tak slozite. Orientoval jsem se podle adresy z internetu a planku mesta. Po ceste jsem vsak dostal chut na nejaky pivni snack. Co jineho v Amsterdamu nez mistniho prosluleho slanecka? Ten vcerejsi byl mimoradne zdarily. Za pouhe 2.90 EUR nekolik chutnych rezu, syrove nakladane rybicky, ktere doslova klouzaly do krku, k tomu trochu cibule a nakladane okurky. Zadne pecivo ani omacka. Je to lahoda, navic plna vitaminu a fosforu.
Pln energie jsem vstoupil do pivniho chramu. Od me navstevy na pozvani Heinekena pred skoro peti lety jsem byl trochu desorientovan. Beer Temple neni evidentne obchod s holandskymi i zahranicnimi lahvaci, ktery jsem tenkrat navstivil [ten bude jinde a nejspis i blizko], ale bohaty vycep s vyrobky predevsim americkych minipivovaru. Usmevava barmanka s pozoruhodnou americkou anglictinou mi natocila tretinku Brooklyn Lageru. Ma oblibena znacka. Pred 10 lety na letisti v New Yorku jsem pred mezikontinentalnim letem do Londyna ochutnal asi 6 druhu tohoto chutneho trunku a v letadle mne druhe hlavni chcani vzbudilo az nad Shetlandy.
Nabidka Beer Tempelu je pozoruhodna, avsak ja jiz mnohe znacky znam. Jak si asi vede Stone ze San Diega. Pil jsem od nich supersilny Barley Wine kdyz pred 18 lety otviraly. To pivo melo plnych 15% alkoholu. Tady je na cepu jejich IPA. Ostatne Ipy a Apy tvori vetsinu sortimentu podniku. Obcas se objevi nejaky psenicnak, ale i ten je podle popisu „hoppy“. Dost uz bylo prechmeleni! Lezak z Brooklynu je rovnez aromaticky, lec vkusne. Tak co dal? Lakave vypada Engish Bitter z pivovaru Goose Island. Ten vsak zrovna dosel. Barmanka mi da zdarma ochutnat poslednich par kapek. Skoda. Tento mok by mne docela zajimal. Chutna dosti anglicky, chmeleny, ale s prekvapivou mlatovou dochuti. Tak mi tedy nalijte Dark Rye Ale z Denutches! Zitnaky mne vetsinou prekvapi. Tady ten ma trochu nakysly ocasek, ale je videt, ze je vyroben z poctiveho zrna.
Co takhle nejaky Imperial Stout? Ale tady u toho chteji za jedna a pul deci osm EUR! Stejnou castku si uctuji za ctvrt litru kyseleho Gose! Stejne zavratne jsou i ceny lahvacu. Tretinka Sierra Nevady nebo Anderson Valley tady vyjde na vice nez 120 Kc! Inu hlavni mesto.
Vedle sedi jakysi americky rozumbrada ve strednim veku. Davame se do reci. Doporucuje mi pivo z jakehosi minipivovaru na zapadnim pobrezi USA, ktere je vyrabene starou anglickou metodou za pouziti drevenych dubovych sudu. Pry se to na celem svete tak vari jenom tam a pak jeste v anglickem Marston ‚. Inzerovane Double Barrel Ale momentalne neni narazeno, ale je k dispozici silny 7% ejlik. Typicky americky chmelovy vyvar se stiplavym koncem. Ipari by mozna chrochtali blahem, ja jsem vsak na tomto utrejchu za 7.5 EUR neshledal nic anglickeho ani duboveho. Takto se mozna u nas projevuji horlivi a nevlastenecti domovarnici.
Dochazi mi penize, tak si posledni pivo „vychutnavam“. Americky kolega je nahodou manazerem maleho pivovaru v Baltimore. Tam jsem take pred 10 lety nekolikrat byl. A mistni znacky mi docela chutnaly. Pivovarnik neni zrovna lezakovy, nejradeji samozrejme vari rizne Apy a silne Stouty. V soucasnosti nejvice vsak pry v Americe leti tzv. kysela piva. Nejvice nemecke Gose a belgicky Lambic. Rovnez i Berlinen Weiss bez sirupu. Do nemeckych kyselaku je pridavana specialni laktobakterie, Lambiky z nesladovane psenice spontanne kvasi. Kolik je v soucasnosti v USA pivovaru? Kolem 5000. To je slusna cifra. Kolikze zije v USA lidi? Pres 300 milionu? Takze to v poctu pivovaru na osobu za Ceskem docela zaostavate! A jakou mate spotrebu per capita? Diletanti!
Navsteva Beer Templu ozivila me vzpominky na Ameriku, ale priste se budu radeji venovat evropskym alternativnim znackam.